jaderný výbuch - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu jaderný výbuch, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Spojené státy a Írán sice nejsou v klasickém válečném stavu, ale termín „studená válka“ by pro označení jejich vztahu byl příliš slabý. Američané a Izraelci fyzicky likvidují představitele islámské republiky i jejího jaderného programu, zatímco Teherán vede hybridní boj a podporuje své spojence na Blízkém východě, které mnozí na Západě považují za teroristy. Není to přitom tak dlouho, kdy se Írán měl stát velkou nadějí nejen pro stabilizaci regionu, ale také pro světovou ekonomiku.
Letadlo Tupolev Tu-95V přilétalo 30. října 1961 k Objektu 700, hlavní sovětské jaderné střelnici umístěné na ostrově Nová země. Chvíli po půl dvanácté dopoledne shodilo nejničivější bombu všech dob. Monumentální Car bomba vytloukla okenní tabulky ještě devět set kilometrů od epicentra a vrcholek jejího atomového hřibu vystoupal do výše 64 kilometrů nad povrchem.
Absence velkých jmen a snímků je na filmovém festivalu v Benátkách poznat nejen tak, že v ulicích ubylo běžných návštěvníků a lovců autogramů. Zmizela i skandální uvedení, na nichž by diváci vyjadřovali rozhořčení nebo přímo v hojných počtech opouštěli promítací sály. Jedním z filmů, které alespoň zvedly vzrušenou debatu, byl nejnovější snímek polské režisérky Małgorzaty Szumowské s lyrickým názvem Sněžit už nikdy nebude.
Před 75 lety, 6. a 9. srpna 1945, dopadly jaderné bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. O život tak připravily okolo dvou set tisíc lidí. Přeživším přivodily mnohá těžká zranění a zničily jejich domovy.
Kulatá výročí bývají příležitostí ke vzpomínkovým akcím, ale i k bilancování a zpětnému pohledu. Nejinak je tomu u 75 let od svržení atomové bomby na Hirošimu.
Druhá světová válka na tichomořském bojišti zuřila ještě mnoho týdnů poté, co Evropa už oslavovala mír. A fanatický odpor japonských vojáků, kteří se jen vzácně vzdávali, dělal americkým generálům vážné starosti. Ty ještě zesílily poté, co dobývání menších ostrovů Iwodžima a Okinawa stálo životy 20 tisíc Američanů. Obavy z obrovských ztrát se tak staly jedním z hlavních důvodů, proč se americké velení rozhodlo shodit 6. srpna 1945 atomovou bombu.
„Jste první, koho od půlky března vezu na letiště,“ říká mi taxikář při cestě z centra Prahy na Letiště Václava Havla. V duchu jeho slov se nesl i celý pobyt na vyhlášeném řeckém ostrově Kos. Ten, stejně jako celá země, otevřel své brány turistům s prvním červencovým dnem.
Severní Korea vyhodila do povětří styčný úřad obou korejských států nacházející se v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Podle agentury Reuters to oznámilo jihokorejské ministerstvo pro sjednocení. Úřad byl vytvořen v roce 2018 a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.
Bezprostředně po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986 proběhla evakuace města Pripjať. Po ní se do něj už nevrátil žádný z původních padesáti tisíc obyvatel. Podívejte se na současnou Pripjať a sarkofág čtvrtého reaktoru, jak je zachytila kamera dronu E15 (po povolení od místních úřadů).
Požár, který o víkendu propukl v blízkosti černobylské elektrárny, se hasičům stále nepodařilo uhasit. Podle ukrajinských úřadů hořící les v okolí místa někdejší jaderné havárie neznamená zvýšené zdravotní riziko. Některá svědectví z místa ale upozorňují na nárůst radiace.
