jan žižka čez - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu jan žižka čez, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Automobilový průmysl byl třicet let tahounem hospodářského vzestupu střední Evropy. Vrcholná éra spalovacích motorů se po pádu komunismu stala pro země visegrádské čtyřky skvělou příležitostí, kterou do značné míry dokázaly využít. Nyní přichází velký třesk – po covidové krizi bude v příštích letech následovat celoevropský přechod k elektromobilitě. Ani střední Evropa se nevyhne přeskupování dodavatelských řetězců. Zdejší početní výrobci dílů pro automobilky si to mohou velmi jednoduše spočítat – ...
Společnost Électricité de France (EDF) se před desítkami let stala tím, co Francouzi hrdě nazývají národním šampionem. Po ropných šocích v sedmdesátých letech vybudovala 58 atomových reaktorů a Francie převzala v jaderné energetice roli světového lídra. V dnešní době se dosavadní model dominantní energetické společnosti ukazuje jako neudržitelný. Francouzská energetika čelí jednomu problému za druhým a vláda chce firmu EDF restrukturalizovat do tří různých podniků, ale pod střechou jednotného holdingu.
Ještě před pár měsíci byli Američané v bitvě o nové jaderné zakázky ve východní Evropě outsidery. Společnost Westinghouse měla za sebou nepříjemnou bankrotovou proceduru ve Spojených státech, tamní atomové reaktory prohrávaly souboj s plynem i dotovanými obnovitelnými zdroji a roli světových lídrů v rozvoji jaderné energetiky si užívali Rusové a Číňané s Korejci v zádech.
Fandové elektromobilů přesouvají pozornost z Asie a Ameriky do Evropy. Právě starý kontinent očekává v příštích letech největší růst prodeje automobilů „na baterky“ – vzhledem k přísným emisním normám i zeleným stimulům. Evropě ale hrozí, že z takového boomu budou nejvíc těžit asijské firmy, které už mají ve výrobě baterií velký náskok.
Winston Churchill vycházel z přesvědčení, že liberální demokracie je nejhorší způsob vlády – i když neexistuje žádný lepší. Pokud se dnes podobným způsobem podíváme na budoucnost energetiky, snadno dojdeme k závěru, že i tady vybíráme ze samých špatných řešení.
Končí doba uhelná, prohlašuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Fajn. Bylo by ale také dobré vědět, jaká nová éra začíná. Budoucnost se zatím v Česku jeví jako doba značné nejistoty.
Experti Evropské komise nejspíš budou zírat, co jim čeští vyjednavači předkládají. Málokdo čekal, že současná vláda připustí tak silné zapojení státu do výstavby nového jaderného reaktoru v Dukovanech. Brusel přitom musí hlídat, jestli je veškerá veřejná podpora přiměřená.
Česká vláda nedávno překvapivě přišla s myšlenkou uplatnit u budoucího jaderného reaktoru v Dukovanech garantované ceny elektřiny. Tedy model, který na první pohled připomíná odstrašující příklad britské elektrárny Hinkley Point.
Jaderné bloky by podle většiny politických proklamací z posledních let měly být pilířem budoucí české energetiky. Představy o této budoucnosti ale zamlžuje vzrušená diskuze politiků i odborníků, zda to budou velké reaktory, tedy zhruba takové, jaké dnes fungují v Temelíně, nebo malé reaktory – ještě podstatně menší než ty současné dukovanské.
Němci nás zase jednou inspirují – podle jejich vzoru vzniká v Česku uhelná komise. Je to dobrý nápad? Pochybnosti, zda naši ekonomicky silní sousedé dokážou bez velkých problémů hbitě opustit jádro a postupně i uhlí, zaznívají i ze samotného Německa.
