janis samaras - vše o tématu

Společnost Kofola ČeskoSlovensko sníží základní kapitál z 2,23 miliardy korun na 1,115 miliardy, tedy zhruba na polovinu. Rozhodnutí o tom chce schválit na mimořádné valné hromadě, kterou firma svolala na 13. srpna. Důvodem je zajištění pravidelných zdrojů na dividendy a optimalizace kapitálu, uvedla mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová.

Nápojářská společnost Kofola si vezme na svůj budoucí rozvoj více než čtyřmiliardový úvěr. Schválila to valná hromada společnosti, která dala také zelenou výkupu akcií svou dceřinou společností Radenska. Za předem danou cenu může od nynějších akcionářů v dalších pěti letech vykoupit maximálně pět procent akcií. Ty pak budou použity na manažerský opční program. Proti oběma záměrům vystupují zástupci minoritního akcionáře, společnosti Karlovarské minerální vody.

Nápojářské skupině Kofola stouply v prvním pololetí tržby meziročně o 3,3 procenta na 3,504 miliardy korun. Provozní zisk (EBIT) jí ale klesl, o 29,2 procenta na 257 milionů korun, a ukazatel EBITDA o 15,5 procenta na 514 milionů korun. Příčinou poklesu je podle managementu obtížný trh v Polsku.

Nápojářská společnost Kofola do konce letošního roku ukončí výrobu v jednom ze tří závodů v Polsku. Jde o pobočku Bielsk Podlaski, ze které propustí 137 zaměstnanců. To je zhruba čtvrtina lidí, které Kofola v Polsku zaměstnává. Jedním z důvodů ukončení výroby je zvyšující se cenový tlak na polském trhu. Výroba se nyní soustředí ve dvou zbývajících závodech.

Nápojářská skupina Kofola dosáhla v loňském roce čistého zisku 373,9 milionu korun, což bylo o 83,8 milionu korun (28,9 procenta) více než v roce 2014. Výsledky dnes v Ostravě schválila valná hromada společnosti Kofola ČeskoSlovensko, jež je hlavní holdingovou společností skupiny. Skupina loni své sídlo přestěhovala z Polska do Ostravy.

Sečtení hlasů potvrdilo odhady a ukázalo, že v řeckém referendu se proti podmínkám věřitelů vyslovilo přes 61 procent voličů. Ministr financí Janis Varufakis o zavedení nové měny s představiteli řeckých bank nejedná. První reakce německých politiků ale vypovídají o tom, že nalezení dohody o setrvání země v eurozóně bude obtížné. Obzvláště v situaci, kdy chce premiér Alexis Tsipras vrátit do hry vyjednávání o restrukturalizaci dluhů.

V Řecku ráno začalo napjatě očekávané referendum, které může rozhodnout o budoucnosti země a o jejím setrvání v eurozóně. V plebiscitu se má zhruba deset milionů občanů Řecka vyslovit k tomu, zda přijmout, či odmítnout podmínky mezinárodních věřitelů pro poskytnutí další finanční pomoci, kterou tento zadlužený stát nutně potřebuje. Vláda premiéra Alexise Tsiprase lidem opakovaně doporučila, aby návrhu s dalšími úspornými opatřeními řekli 'ne'; opozice naopak obyvatele vyzývá, aby jej přijali.

Řecký parlament dle očekávání schválil konání referenda o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize. Má být 5. července, jak si přál řecký premiér Alexis Tsipras, který požadavky věřitelů odmítá. Podle agentury AP tak vzniká otázka, zda Řecko může zůstat v eurozóně. Vrcholní evropští politici členství země podporují, panují ale obavy z finančního chaosu, neboť po ohlášení referenda začali Řekové masivně vytahovat z bankomatů hotovost.