jednání o platech učitelů - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu jednání o platech učitelů, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Spojené království se potýká s nejmasivnějšími stávkami zaměstnanců od roku 1989. Statisíce lidí požadují kvůli vysoké inflaci zvýšení mezd. Protesty odstartovaly v polovině prosince a některé z nich se protáhnou až do ledna, což v hektickém předvánočním období způsobuje rozsáhlé výpadky služeb. Stávkují například železničáři, poštovní doručovatelé nebo zdravotní sestry.
Ministr financí Zbyněk Stanjura slíbil, že každoročně ušetří v rozpočtu 70 miliard korun. V příštích letech by se tak podle něj důchody nemusely zvyšovat takovým tempem jako letos, ve hře je i větší zacílení takzvaného výchovného, které stát důchodcům přidá od ledna. Důchody už také podle šéfa státní kasy nemohou být solidárnější. Šetřit se bude muset i ve školství, kam každý rok nastupují tisíce nových zaměstnanců. „Ten trend je neudržitelný. Cíl je kvalitní vzdělávání. Ale není přímá úměra mezi počtem ...
Bývalý majitel firmy Best Tomáš Březina souhlasí s Babišovým výrokem, že stát se má řídit jako firma, v čele kandidátky hnutí ANO ale vydržel jen tři týdny. Problémy české ekonomiky by řešil zrušením tisíců „zbytečných“ míst ve státní správě, nebál by se seškrtat ani počet ministerstev nebo množství lékařů, učitelů a soudců. Kontrola ministerstva vnitra zamítla Březinovu kandidaturu na prezidenta pro nedostatek podpisů, přestože sám kandidát jejich nasbírání ohlašoval již v červnu.
Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle Fialy to schodek rozpočtu nezvýší, ministerstva mají peníze najít ve své pokladně.
Metro D, vnitřní okruh a filharmonie. To jsou tři mnohamiliardové stavby, na které potřebují zástupci Prahy příspěvek státu. Hlavní město podle nich nedokáže všechny tyto stavby ufinancovat ze svého rozpočtu. U minulé vlády narazil magistrát na neochotu, byť expremiérovi Andreji Babišovi (ANO) nabízel výměnou i pozemky v Letňanech. Současná vláda zase nemá podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) v napjatém rozpočtu peníze.
Vysoké ceny potravin i energií přispívají k sílícímu tlaku na růst platů a mezd. Vláda tento týden absolvovala další kolo jednání s odborovými svazy, které žádají zvýšení platů státních zaměstnanců, a to ještě letos. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jim nevyhověl, není to podle něj v možnostech státního rozpočtu. Mzdy nadále rostou v soukromém sektoru, na prudký růst inflace však nestačí, a Češi tak podle ekonomů reálně chudnou.
Dosavadní prezident Srí Lanky Gotabaja Radžapaksa v pátek oficiálně rezignoval, dočasným úřadujícím prezidentem se proto stal dosavadní premiér Ranil Wickremesinghe a volby jsou vyhlášené na 20. července. „Zvolení nového prezidenta bude první krok, od kterého se země může odrazit,“ popisuje honorární konzul Srílanské demokratické socialistické republiky Marek Němec, který se v současnosti na ostrově nachází. Podle něj má současná krize kořeny již v občanské válce, chybným krokem byla orientace země na Čínu...
Prezidentský kandidát Tomáš Zima zdůrazňuje, že je proti extrémům v politice i životě. Podle něj musíme vytvářet větší prostor a příležitosti pro lidi, kteří jsou ochotni se domluvit na společných rozumných řešeních. „Zabránit nárůstu extrémních postojů považuji za mnohem důležitější než spekulovat o tom, co uděláme, až se něco stane,“ říká bývalý rektor Karlovy univerzity.
Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc zaměstnanců. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli. Znovu se sejdou 19. července.