kandidát fischer - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kandidát fischer, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Německo podobně jako Česko vstupuje do horké části volební kampaně. Volby do Bundestagu jsou už za 25 dní a mají zcela nečekaného favorita. V čele průzkumu se totiž postupně usazuje vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz, lídr sociální demokracie, který svou SPD vytáhl během čtvrt roku z chabých patnácti procent na 24 procent v posledních anketách.
Německá předvolební bitva před zářijovými volbami se zatím vyvíjí jako na houpačce. Na startu kampaně byla kvůli hádkám o kancléřského kandidáta potrestána vládní unie CDU/CSU, které klesaly preference i proto, že do boje velmi dynamicky vstoupila lídryně Zelených Annalena Baerbocková. Její přesvědčovací potenciál, kterým na chvíli vytáhla Zelené do čela preferencí, se ale během měsíce ztenčil, a to když párkrát mediálně uklouzla a ukázalo se, že si nejen trochu vylepšila životopis, ale také přebírá ...
Letošní léto ovládají běsnící živly v celé Evropě. Na Moravě ničilo tornádo, v Německu rozsáhlé povodně v Porýní-Falci, odkud se přelily do Belgie a Nizozemska. Malebná krajina v údolí řeky Ahr, které dobře znám z osobního pobytu, připomínala z letadla soustavu bazénů, asi jako Polabí během povodní 2002. Katastrofy spojují lidi, psala německá média jako ta česká. I „vlna solidarity“ byla větší než ta povodňová. Rozdíl byl jen v tom, že návštěvy politiků na místě katastrofy nejsou v Německu považovány za ...
Covid zamával ekonomikami celého světa. Zasaženy byly velké i malé firmy, promíchal se celý pracovní trh, protože některé obory přišly o zaměstnance natrvalo. Některé obory – jako letecká doprava a turistický průmysl – prožívají největší krizi ve své historii. Koronavirus urychlil i řadu změn, které se chystaly či rozbíhaly, jako je komplexní digitalizace nebo přechod na elektromobily. To vše se odráží i v těch největších korporátních patrech a ovlivňuje způsob výběru nových lidí do vedení velkých ...
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. Strany začaly představovat volební programy, předvolební boj započal. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Byl to skandál, když na konci května v podcastu německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl Marco Wanderwitz onu prokletou větu: „Máme co do činění s lidmi, kteří se socializovali v diktatuře takovým způsobem, že ani po třiceti letech nedospěli k demokracii.“ Marco Wanderwitz je totiž vládní zmocněnec pro východní Německo a řeč byla o ztracených voličích, kteří místo demokratických stran volí extrémní pravici, jako například populistickou Alternativu pro Německo.
Německo už naplno žije zářijovými volbami. Kromě kancléře se hledá i nový ministr financí, protože v Německu také platí, že peníze jsou až na prvním místě. Současný ministr financí Olaf Scholz je kancléřským kandidátem sociální demokracie. Jeho postupy a vize jsou dostatečně známé: v pandemii vcelku štědrý, nyní volá po úsporách, ale v dohledné době by rozpočet daňově a sociálně posílil.
Armin Laschet, nový šéf CDU a nejpravděpodobnější nástupce Angely Merkelové v čele německé vlády, má za sebou první stranickou bitvu. Vypadá to jako žabomyší válka, ale ve skutečnosti jde o to hlavní – o politicky směřované a investované peníze. A také o volební program CDU, s nímž půjde strana pod novým šéfem do zářijových voleb.
Dvě data svítí v německém kalendáři roku 2021 výraznou červenou barvou: 16. ledna a 26. září. Obě jsou spojena se jménem Angely Merkelové, která letos končí svou dlouhou politickou kariéru.
Angela Merkelová je patnáct let u moci. Kancléřkou se poprvé stala 22. listopadu 2005. Sama v té době jistě nečekala, že povede Německo tak dlouho. Výzev k odchodu už slyšela hodně, nejvíce před deseti lety, kdy se německé hospodářství pod vlivem světové finanční krize zhouplo dolů a naprostá většina Němců byla s vládou nespokojena. Dnes se naopak zdá, že by Němci chtěli, aby kancléřka zůstala i po příštích volbách.
