kandidáti ano do voleb 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kandidáti ano do voleb 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. V projevu Zeman strany vybídl, aby předložily jasné programy bez frází. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Prezident Miloš Zeman dnes podepsal volební novelu, která zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty a nižší kvora ke vstupu volebních koalic do sněmovny. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.
Lákání voličů na nestraníky, jako jsou osobnosti veřejného života, úspěšní podnikatelé a také lékaři nebo učitelé, odzvonilo. Je to patrné ze schválených nebo připravovaných kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Ústavní právník Jan Kysela by po rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil některé pasáže volebního zákona, nevymýšlel převratné změny. Dokonce by zachoval i kritizovanou d'Hondtovu metodu přepočítávání hlasů na mandáty. „Strany by se měly dohodnout pouze na tom, na čem se dohodnout musí,“ apeluje na politiky Kysela. Pokud by shodu nenašli, Česko by se dostalo do ústavní paralýzy. „Ocitli bychom se v situaci, která nemá právní řešení,“ varuje právník.
Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do sněmovny. Volby se mají konat 8. a 9. října, termín tak nadále platí. Podle skupiny senátorů, převážně za STAN, prezident Miloš Zeman vyhlásil volby s neobvyklým předstihem - už v prosinci loňského roku. ÚS nicméně rozhodl o systému sněmovních voleb a rozdělování mandátů. Výsledek ale oznámí až ve středu.
Kolegové z ODS říkají předsedkyni jedné z největších oblastních buněk ODS v Praze 8 Vladimíře Ludkové „pražská železná lady“. Zastánkyně konzervativních postojů míní, že její strana měla před volbami do Poslanecké sněmovny postupovat samostatně. „Výsledek trojkoalice bude horší, než je prostý součet preferencí stran,“ míní.
Pud sebezáchovy velí menším stranám spojovat se před říjnovým soubojem o Poslaneckou sněmovnu buď s většími partnery, nebo mezi sebou. V obtížnější situaci než opoziční ODS a Pirátská strana, které uzavřely svazky s lidovci a TOP 09, respektive se Starosty a nezávislými, je vládní ČSSD. I proto že balancuje kolem pětiprocentního zisku. Dřívějšímu levicovému hegemonovi nezbývá než spolupracovat s formacemi, které nejsou zastoupeny v dolní komoře parlamentu, či s odbory.
Česko čeká hlasovací maraton. Až do roku 2027 se každý rok uskuteční volby. Teprve potom, pokud půjde vše podle plánu, nastanou „voličské prázdniny“. Jaké volby Česko čekají? Přehled voleb do roku 2030.
