kandidáti na primátora - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kandidáti na primátora, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Dohoda špiček ODS, KDU-ČSL a TOP 09 o koalici před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny nemá bezvýhradnou podporu členských základen. Averzi budí především v Praze u některých občanskodemokratických buněk. Rozruch způsobil také poslanec TOP 09 Dominik Feri, který se rozhodl kandidovat v hlavním městě. Tisíce preferenčních hlasů ho může katapultovat třeba i na první místo. Přesto trojkoalice nezakáže kandidátům využívání preferenčních hlasů, jako to udělali Piráti a STAN.
Krajský výbor pražské TOP 09 dnes potvrdil jako jedničku společné kandidátky s ODS a KDU-ČSL předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Svou předsedkyni podpořil výbor jednomyslně, pro bylo všech 30 hlasujících. Dvojkou za TOP 09, nikoliv celkově, pak bude poslanec Dominik Feri (TOP 09). Pro říjnové volby se na společné koalici domluvily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL loni na podzim a koaliční smlouva má být hotova letos v lednu.
Maďarská opoziční uskupení doufají, že v roce 2022 konečně porazí stranu Fidesz premiéra Viktora Orbána. Plánují, že proti němu postaví společného kandidáta na premiéra.Jeho jméno chtějí oznámit do roka. Opozice zároveň ostře vystoupila proti stanovisku vlád v Budapešti a ve Varšavě, které počátkem týdne zablokovaly budoucí unijní rozpočet a balík na podporu ekonomik zasažených koronavirem.
Hnutí ANO čekají od roku 2013, kdy vstoupilo sněmovny, a tedy do vysoké politiky, už druhé krajské volby a čtvrté klání o třetinu Senátu. Za sedm let se však s uskupením Andreje Babiše rozloučila řada celebrit, podnikatelů nebo manažerů, další následovali letos. S odlivem známých tváří se potýká i koaliční ČSSD.
Nejsilnější polská opoziční strana Občanská platforma (PO) napadla ve čtvrtek u nejvyššího soudu výsledek nedělních voleb hlavy státu. Ty podle oficiálních výsledků vyhrál dosavadní prezident Andrzej Duda, blízký spojenec vlády národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), který poměrně těsně porazil varšavského primátora Rafala Trzaskowského z PO.
Polský prezident Andrzej Duda obhájil mandát. Podle téměř úplných výsledků sčítání po nedělních volbách získal 51,21 procenta hlasů. Očekává se, že volební vítězství stávajícího prezdietna upevní postavení vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Poláci dnes v nebývale vyrovnaném duelu vybírají prezidenta. Za běžných okolností by tento typ hlasování nepřitahoval tolik evropské mediální pozornosti, tentokrát jde ale o hodně. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) má v současném prezidentovi Andrzeji Dudovi spolehlivou „propisku“ na podepisování zákonů. Pokud vyhraje varšavský primátor Rafal Trzaskowski, nejsilnější partaji to velmi zkomplikuje schvalování legislativy.
Nejvíce hlasů v dnešních prezidentských volbách v Polsku dostal podle očekávání dosavadní šéf státu Andrzej Duda. Nadpoloviční většinu ale nezískal, takže se za dva týdny bude konat druhé kolo. V něm se Duda utká s kandidátem opozice Rafalem Trzaskowským, který skončil na druhém místě. Hlasovat přišlo 64,4 procenta voličů. To je pro první kolo prezidentských voleb nejvyšší volební účast od roku 1995, kdy činila 64,70 procenta.
Poláci budou v neděli v prvním kole hlasovat, zda bude mít vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) nadále spřízněného prezidenta a s ním méně překážek k prosazování zákonů. Průzkumy přitom ukazují, že náskok současné hlavy státu Andrzeje Dudy se po odkladu voleb ztenčil. Podle některých by nakonec ve druhém kole mohl slavit úspěch nejsilnější opoziční kandidát, varšavský primátor Rafal Trzaskowski.
Levicová politika je v Česku v krizi. Přitom každá zdravá demokracie potřebuje silné levicové strany. Doženou českou levici přízraky minulosti, dopadne na ni tvrdá realita současnosti, nebo dokáže postavit svou politiku na modelu, který jí zajistí budoucnost? Seriál o současné české i světové levici v kontextu historie a s úvahou nad tím, co se musí změnit, abychom s ní mohli počítat i do budoucnosti. Zatímco radikální levice na Západě si jako témata budoucnosti zvolila klimatickou změnu, rovnost žen a ...
