Kandidátka do Senátu - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu Kandidátka do Senátu, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Lákání voličů na nestraníky, jako jsou osobnosti veřejného života, úspěšní podnikatelé a také lékaři nebo učitelé, odzvonilo. Je to patrné ze schválených nebo připravovaných kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
Od jedné krajnosti ke druhé. Změny buď jen kosmetické, anebo příliš radikální. Zhruba tak se jeví dvojice vládních návrhů na úpravu volebního zákona po zásahu Ústavního soudu.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Mezi poslanci a senátory se debatuje o velmi omezené úpravě volebního zákona, která by platila pouze jednorázově pro letošní říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Byla by záložnín řešením pro případ, že se vláda s opozicí na trvalejších změnách vyvolaných zásahem Ústavního soudu, nedohodne. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhne kabinetu dvě varianty voleb - buď jeden celostátní obvod, nebo zachování čtrnácti volebních krajů.
Volební pravidla nejsou jen nudná matematika. Ukazuje se to i při průběhu stranických vyjednávání, při nichž se hledá rychlá zákonná záplata na díry, které v mechanismu přerozdělování hlasů získaných v parlamentních volbách udělal Ústavní soud.
Po zásahu Ústavního soudu do volebního zákona se schyluje k prvnímu sporu o zaplnění bílých míst. Strany zvažují, zda při volbách do Poslanecké sněmovny zachovají 14 volebních krajů, nebo je nahradí jedním celostátním obvodem. Mezi zastánce první varianty patří uskupení, která kontrolují Senát. Naopak ČSSD a SPD se kloní k jedné kandidátce.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
Česko čeká hlasovací maraton. Až do roku 2027 se každý rok uskuteční volby. Teprve potom, pokud půjde vše podle plánu, nastanou „voličské prázdniny“. Jaké volby Česko čekají? Přehled voleb do roku 2030.
Piráti s hnutím STAN následují trojspolek ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a míří k volební koalici. Alespoň tak lze číst výsledek pirátského vnitrostranického hlasování. Možná to tak dopadne a mělo by to svou logiku. Podobné pokusy z minulosti ale nabádají k obezřetnosti, což se týká všech (před)volebních koalic. O těch vládních nemluvě.
Návrh státního rozpočtu pro příští rok z pera ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) počítá mimo jiné s dotací 6,3 milionu korun pro Český svaz bojovníků za svobodu. Byť v kontextu celkového rozpočtu s hlubokým několikasetmiliardovým schodkem jde lidově řečeno o „plivnutí do moře“, podpora svazu vadí několika opozičním stranám. Čtveřice poslanců za ODS navrhuje tyto peníze přesunout na činnost jiných spolků.
