Kandidátka do Senátu - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu Kandidátka do Senátu, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Letošní leden se nesl ve znamení voleb, po pěti letech jsme si volili prezidenta republiky. Možnost využít své volební právo budeme mít i v dalších letech. Až v roce 2027 se poprvé uskuteční volební prázdniny – samozřejmě za předpokladu, že vše půjde podle plánu a nebude zapotřebí vyhlásit předčasné volby. Co všechno nás až do roku 2032 čeká? Projděte si podrobný volební kalendář.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Prezidentské volby v Česku startují prvním kolem 13. a 14. ledna. Očekávají se těsné volební výsledky. Koho volit? S rozhodováním vám pomůže naše volební kalkulačka. Deník E15 dále připravil pro kandidáty na prezidenta řadu otázek zkoumající jejich preference, priority, postoje a to, jak by se chovali v úřadu. Na otázky odpovídali všichni potvrzení kandidáti s výjimkou Andreje Babiše. Josef Středula z prezidentské volby 2023 odstoupil a podpořil přitom Danuši Nerudovou.
Kandidáti na prezidenta Danuše Nerudová, Josef Středula, Petr Pavel a Pavel Fischer se shodují na tom, že největší výzvou pro letošní rok bude energetická a ekonomická krize. „Bojím se toho, že ekonomická krize bude vleklá a budeme nadále čelit dalšímu zdražování,“ uvedla hned v úvodu debaty pro Blesk bývalá rektorka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová. Optimističtější byl jen Petr Pavel, který je přesvědčený, že tento rok Česká republika zvládne. Debaty se měl původně zúčastnit i bývalý premiér ...
Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. Souhrnnou informaci zveřejnil NSS na webu.
Hlavní motivací generála ve výslužbě Petra Pavla pro vstup do souboje o Hrad jsou hodnoty, které podle něj reprezentuje jeho soupeř a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Představil jsem si jeho mnohokrát zdůrazňovanou inspiraci Viktorem Orbánem a řekl jsem si, že bych rozhodně nechtěl, aby Česká republika šla stejnou cestou, jakou dnes jde Maďarsko,” říká v rozhovoru pro E15 Petr Pavel.
První kolo prezidentských voleb proběhne 13. a 14. ledna 2023. Do 8. listopadu musel každý zájemce o kandidaturu splnit podmínky, a to získat buď podpisy deseti senátorů, dvaceti poslanců, nebo padesáti tisíc občanů. Ministerstvo vnitra podpisy od veřejnosti ověřovalo, a i proto chtěli kandidáti sesbírat více než spodní hranici. I přesto se kadidátem nebo kandidátkou na prezidenta stalo jen devět z 21 uchazečů.
Kandidáti na prezidenta se představují. Jaké zastávají hodnoty? Jaký je jejich ekonomický postoj? A co si myslí o odcházejícím prezidentovi Miloši Zemanovi? Každý všední den vydáváme odpovědi prezidentských kandidátů na jednu anketní otázku. Výjimkou je Andrej Babiš, který na dotazy deníku E15 neodpověděl.
O hlasy voličů v lednových prezidentských volbách chtějí usilovat celkem dvě desítky osobností, jako o favoritech se ale mluví o trojici kandidátů. Nakonec všechno může být jinak, jak v rozhovoru pro INFO.CZ upozorňuje analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Jan Červenka. „Zatím jsou naměřené preference mělkou záležitostí,“ říká s tím, že lidé zatím volby příliš neřeší. „Kampaň zkrátka může všechny tyhle výchozí pozice silně zpřeházet a rozmetat.“
Ačkoliv prezidenta vlastně vůbec nepotřebujeme a jeho pravomoci lze velmi snadno předat premiérovi, předsedovi Senátu či dalším funkcionářům, je všelidová volba hlavy státu oblíbeným hlasováním, kde volební účast přesahuje 60 procent. To, že si udržujeme tuto funkci, je však jen zvyk. Bylo by dobré si to uvědomit, abychom od něj konečně začali vyžadovat spíš civilnější podobu tohoto v Česku tradičně váženého úřadu. Pomoci by tomu paradoxně mohla přímá volba, přestože právě posílení váhy prezidenta jí její ...
