kandidátky do parlamentu 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kandidátky do parlamentu 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
Pud sebezáchovy velí menším stranám spojovat se před říjnovým soubojem o Poslaneckou sněmovnu buď s většími partnery, nebo mezi sebou. V obtížnější situaci než opoziční ODS a Pirátská strana, které uzavřely svazky s lidovci a TOP 09, respektive se Starosty a nezávislými, je vládní ČSSD. I proto že balancuje kolem pětiprocentního zisku. Dřívějšímu levicovému hegemonovi nezbývá než spolupracovat s formacemi, které nejsou zastoupeny v dolní komoře parlamentu, či s odbory.
Česko čeká hlasovací maraton. Až do roku 2027 se každý rok uskuteční volby. Teprve potom, pokud půjde vše podle plánu, nastanou „voličské prázdniny“. Jaké volby Česko čekají? Přehled voleb do roku 2030.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny – hlavní politická událost roku, která rozhodne o nové vládě – už nyní přitahují pozornost. A hned z několika důvodů. Po rozpadu Čtyřkoalice v roce 2001 a krachu spolupráce KDU-ČSL se Starosty a nezávislými před čtyřmi lety se strany od středu napravo vůbec poprvé dohodly. Zdá se že napevno.
Hnutí ANO čekají od roku 2013, kdy vstoupilo sněmovny, a tedy do vysoké politiky, už druhé krajské volby a čtvrté klání o třetinu Senátu. Za sedm let se však s uskupením Andreje Babiše rozloučila řada celebrit, podnikatelů nebo manažerů, další následovali letos. S odlivem známých tváří se potýká i koaliční ČSSD.
Levicová politika je v Česku v krizi. Přitom každá zdravá demokracie potřebuje silné levicové strany. Doženou českou levici přízraky minulosti, dopadne na ni tvrdá realita současnosti, nebo dokáže postavit svou politiku na modelu, který jí zajistí budoucnost? Seriál o současné české i světové levici v historickém kontextu a s úvahou nad tím, co se musí změnit, abychom s ní mohli počítat i do budoucnosti. Svět se aktuálně zabývá palčivým tématem klimatické změny, jejíž řešení se podmiňuje hlubokými ...
Lídr Obyčejných lidí a nezávislých osobností Igor Matovič se po deseti letech ve vysoké politice dočkal triumfu. V sobotu ho slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje premiérem. Politik s neortodoxním stylem komunikace má řadu příznivců i odpůrců. Lhostejný k němu ale dokáže zůstat málokdo, a tak jsou lidé na Slovensku i za hranicemi velmi zvědaví, jak mu nová role sedne. Jisté je, že se Matovič nikde necítí lépe než v záběru kamer a v centru pozornosti.
Představitelé TOP 09 a STAN několik posledních měsíců intenzivně přesvědčují veřejnost o budoucí vzájemné spolupráci, o integraci pravého spektra, a dokonce o vládním angažmá. Po úspěšných projektech spolupráce při volbách do Evropského parlamentu a při pražských komunálních volbách je na obzoru další výzva − krajské volby. Stranám se však nedaří tvořit v krajích společné kandidátky. Znovu to tak ve většině krajů vypadá na umetenou cestu pro vládní ANO.
Stát, kde mají všichni občané možnost přímo se podílet na rozhodovacím procesu, je pro některé možná ideální představou demokracie. Málokdo si ale uvědomuje rizika, kterým by takto nastavená společnost mohla čelit. Jedním z prvků přímé demokracie je právě referendum, fenomén v dnešní době stále častěji předkládaný a diskutovaný. Kdo referendum v minulosti zneužil? A proč si ho raději ani dnes příliš nepouštět do společnosti?
Česko může do Evropské komise nabídnout dvě kandidátky. V neděli to na facebooku napsal premiér Andrej Babiš (ANO), jména možných kandidátek však neupřesnil. Česko podle něj má čas na výběr do 26. srpna. O nominaci chce Babiš mluvit s předsedkyní příští komise Ursulou von der Leyenovou, požádal ji o osobní schůzku, ale termín zatím nemá.
