kandidátky do poslanecké sněmovny - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kandidátky do poslanecké sněmovny, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Lákání voličů na nestraníky, jako jsou osobnosti veřejného života, úspěšní podnikatelé a také lékaři nebo učitelé, odzvonilo. Je to patrné ze schválených nebo připravovaných kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
Po dnešních šesti krajských konferencích ČSSD má současný předseda strany Jan Hamáček dvě nominace do čela sociálních demokratů, jeho vyzyvatel, ministr zahraničí Tomáš Petříček jednu. Delegáti v dalších krajích zatím nerozhodli.
Od jedné krajnosti ke druhé. Změny buď jen kosmetické, anebo příliš radikální. Zhruba tak se jeví dvojice vládních návrhů na úpravu volebního zákona po zásahu Ústavního soudu.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Mezi poslanci a senátory se debatuje o velmi omezené úpravě volebního zákona, která by platila pouze jednorázově pro letošní říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Byla by záložnín řešením pro případ, že se vláda s opozicí na trvalejších změnách vyvolaných zásahem Ústavního soudu, nedohodne. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhne kabinetu dvě varianty voleb - buď jeden celostátní obvod, nebo zachování čtrnácti volebních krajů.
Po zásahu Ústavního soudu do volebního zákona se schyluje k prvnímu sporu o zaplnění bílých míst. Strany zvažují, zda při volbách do Poslanecké sněmovny zachovají 14 volebních krajů, nebo je nahradí jedním celostátním obvodem. Mezi zastánce první varianty patří uskupení, která kontrolují Senát. Naopak ČSSD a SPD se kloní k jedné kandidátce.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
Kolegové z ODS říkají předsedkyni jedné z největších oblastních buněk ODS v Praze 8 Vladimíře Ludkové „pražská železná lady“. Zastánkyně konzervativních postojů míní, že její strana měla před volbami do Poslanecké sněmovny postupovat samostatně. „Výsledek trojkoalice bude horší, než je prostý součet preferencí stran,“ míní.
Dohoda špiček ODS, KDU-ČSL a TOP 09 o koalici před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny nemá bezvýhradnou podporu členských základen. Averzi budí především v Praze u některých občanskodemokratických buněk. Rozruch způsobil také poslanec TOP 09 Dominik Feri, který se rozhodl kandidovat v hlavním městě. Tisíce preferenčních hlasů ho může katapultovat třeba i na první místo. Přesto trojkoalice nezakáže kandidátům využívání preferenčních hlasů, jako to udělali Piráti a STAN.
Pud sebezáchovy velí menším stranám spojovat se před říjnovým soubojem o Poslaneckou sněmovnu buď s většími partnery, nebo mezi sebou. V obtížnější situaci než opoziční ODS a Pirátská strana, které uzavřely svazky s lidovci a TOP 09, respektive se Starosty a nezávislými, je vládní ČSSD. I proto že balancuje kolem pětiprocentního zisku. Dřívějšímu levicovému hegemonovi nezbývá než spolupracovat s formacemi, které nejsou zastoupeny v dolní komoře parlamentu, či s odbory.
