kandidátní listina - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kandidátní listina, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. V projevu Zeman strany vybídl, aby předložily jasné programy bez frází. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Prezident Miloš Zeman dnes podepsal volební novelu, která zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty a nižší kvora ke vstupu volebních koalic do sněmovny. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Lákání voličů na nestraníky, jako jsou osobnosti veřejného života, úspěšní podnikatelé a také lékaři nebo učitelé, odzvonilo. Je to patrné ze schválených nebo připravovaných kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
Zemřel poslanec ODS Jiří Ventruba (71), jenž byl hospitalizován s těžkým průběhem onemocnění COVID-19. O úmrtí informoval přímo na sněmovním plénu předseda ODS Petr Fiala, který poslaneckou schůzi řídil. Poslanci uctili Ventrubovu památku minutou ticha.
Osm měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny zrušil Ústavní soud podstatnou část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a rovnosti šancí kandidujících subjektů. Výrazně tím pomohl menším stranám, které budou mít větší šance dostat se do sněmovny. Tomáš Lebeda, politolog Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nečekané rozhodnutí Ústavního soudu vítá, načasování ale vnímá jako nešťastné. „Větší smysl by dávalo odložení účinnosti až za podzimní volby. Znamenalo by to také ...
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Vyplývá to ze zásahu Ústavního soudu, kterým zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. "Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz," řekl k rozhodnutí předseda ÚS Rychetský.
Česko čeká hlasovací maraton. Až do roku 2027 se každý rok uskuteční volby. Teprve potom, pokud půjde vše podle plánu, nastanou „voličské prázdniny“. Jaké volby Česko čekají? Přehled voleb do roku 2030.
Exministr financí a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek se vzdal poslaneckého mandátu. Učinil tak prohlášením v úvodu sněmovní schůze. Kalousek už dříve oznámil, že v příštích volbách letos v říjnu nebude do dolní komory kandidovat. Kalouska ve sněmovně podle pořadí kandidátní listiny nahradí starosta Roztok u Prahy Jan Jakob. Slib složí zřejmě ve středu. Novým předsedou klubu se stal Vlastimil Válek. Místopředsedou se stal Dominik Feri.
Piráti a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se dohodli na koaliční smlouvě před sněmovními volbami v roce 2021. Hnutí STAN obsadí pozici lídra kandidátky ve čtyřech krajích - Středočeském, Plzeňském, Libereckém a Olomouckém. Subjekty vloží do předvolební kampaně 49 milionů korun. Dvě třetiny dají Piráti, třetinu STAN. Dohodu ještě musí schválit členské základny obou stran.
