karel štogl - vše o tématu

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) nasbíral mezi kolegy v horní komoře Parlamentu dost podpisů, aby se mohl ucházet o funkci prezidenta.  V Senátu získal 15 podpisů, na kandidaturu jich stačí deset. Zda bude o funkci usilovat, se chce rozhodnout až na poslední chvíli i v závislosti na tom, jací další kandidáti se přihlásí.

Hudebník, producent a předseda strany Rozumní Petr Hannig se bude příští rok ucházet o funkci prezidenta. Oznámil to v Praze na tiskové konferenci. Uvedl, že chce navazovat na politiku současného prezidenta Miloše Zemana, voličům ale chce nabídnout jinou formu chování. Hannigovu kandidaturu podpořila také krajně pravicová strana Národní demokracie Adama B. Bartoše.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš má mezi ohlášenými prezidentskými kandidáty největší podporu, zjistil průzkum agentury Median z přelomu května a června. V případném druhém kole volby by Drahoš podle volebního modelu Medianu získal 53,5 procenta hlasů, prezident Miloš Zeman 46,5 procenta. Průzkum také ukázal, že roste skupina lidí, pro které je Zeman jako prezident nepřijatelný. Ve svých večerních zprávách to dnes uvedl Seznam Zprávy.  

Prezidentský kandidát Michal Horáček předpokládá, že už má 50 000 podpisů potřebných pro nominaci do prezidentských voleb. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš či lékař Marek Hilšer, kteří rovněž hodlají kandidovat, jsou zatím ve sbírání podpisů na začátku. Hilšer uvádí 2000 podpisů, Drahoš zatím konkrétní číslo nezveřejnil. 

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ocenil, jakým způsobem končící předseda Akademie věd Jiří Drahoš tuto instituci reprezentoval. V projevu na sněmu Akademie řekl, že by byl rád, kdyby Česká republika využila v nějaké pozici Drahošovu inteligenci a osobní vlastnosti. Spekuluje se o tom, že by se Drahoš mohl ucházet o funkci prezidenta.

Úřad vlády v úterý zveřejnil platy vrcholných úředníků v letošním roce. Z údajů vyplývá, že vedoucí úřadu Radek Augustin (SPOZ) si za své dosavadní půlroční působení ve funkci přišel i s odměnami na 728 tisíc korun, šéf kabinetu premiéra Rusnoka Karel Štogl na 617 tisíc korun.

Personální vichřice rozpoutaná vládou Jiřího Rusnoka na ministerstvech a v některých státních firmách se změní v uragán, shodují se zdroje deníku E15. Podle nich bude kabinet v čistkách pokračovat bez ohledu na to, zda příští týden získá důvěru Poslanecké sněmovny, nebo ne. Třeba i proto, že deklarovaná „stojednička“ bývalé koalice může vzít zasvé.

Ředitelem kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka se podle deníku Insider stane advokát Karel Štogl, který v minulosti spolupracoval s tehdejším ministrem obrany za ČSSD Jaroslavem Tvrdíkem. Povede tak úřad, v jehož čele za vlády Petra Nečase stála Jana Nagyová. Právě její kauzy nezákonného sledování a údajné politické korupce byly příčinou pádu Nečasova kabinetu.