kdo by vyhrál volby - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kdo by vyhrál volby, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
V roce stoletého výročí republiky a téměř na den přesně 570 let od dobytí Konstantinopole Turky slaví prezident Recep Tayyip Erdoğan obhajobu svého prezidentského mandátu, k nelibosti mnohých západních liberálních komentátorů a pozorovatelů. Ti totiž nedokáží rozpoznat sílu turecké demokracie, protože ta při ohromující volební účasti nepřinesla jimi kýžené výsledky. Analýza vyšla na Info.cz
Milton Friedman před padesáti lety řekl, že rozpočtově zodpovědné vlády hrají pro populisty roli užitečných idiotů. Populisté rozhazují, zodpovědná vláda, která se po nich snaží zacelit díry, zvýší daně. A zákonitě další volby prohraje. A populisté pak mají více peněz na rozhazování. Přitom to ale nebyli oni, kdo zvýšili daně. Bylo to tak před padesáti lety v USA, je to tak u nás dnes. Jsem nenapravidelný optimista, vkládal jsem do současné vlády velké naděje.
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby, ve kterých se budou o přízeň voličů ucházet dobře známé i nově vzniklé politické subjekty. Ty zatím poslední v roce 2020 vyhrálo hnutí OĽaNO a premiérem se stal Igor Matovič. Jeho preference ovšem prudce klesly a do rolí favoritů se stavějí jiní kandidáti. Kdo se o post premiéra uchází a co říkají aktuální volební průzkumy?
Guvernér Floridy Ron DeSantis se bude ucházet o nominaci Republikánské strany na prezidenta Spojených států ve volbách, které proběhnou v listopadu roku 2024. Čtyřiačtyřicetiletý politik podal podle agentury Reuters příslušné dokumenty federální volební komisi. Svou kandidaturu oficiálně oznámil ve středu večer na Twitteru během rozhovoru s majitelem této sociální sítě Elonem Muskem. DeSantis je mezi republikány považován za nejvážnějšího konkurenta pro bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, jenž také ...
Letošní leden se nesl ve znamení voleb, po pěti letech jsme si volili prezidenta republiky. Možnost využít své volební právo budeme mít i v dalších letech. Až v roce 2027 se poprvé uskuteční volební prázdniny – samozřejmě za předpokladu, že vše půjde podle plánu a nebude zapotřebí vyhlásit předčasné volby. Co všechno nás až do roku 2032 čeká? Projděte si podrobný volební kalendář.
Turecko 14. května čekají jedny z nejdůležitějších voleb v historii. Průzkumy ukazují, že moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana je po dvaceti letech ohrožena. Jeho kritici mimo jiné tvrdí, že jeho režim nedokázal rychle reagovat na nedávné devastující zemětřesení, dlouhodobě mu škodí snaha zasahovat do hospodářství. Opozice slibuje, že vrátí zemi k parlamentní demokracii a posílí občanské svobody. Hlavní vyzyvatel prezidenta Kemal Kiliçdaroğlu by mohl napravit vztahy s EU a umožnit vstup Švédska do NATO.
Třináct krajů si v příštím roce zvolí své zastupitele, ty pak čeká čtyřletý mandát. Vítězství bude obhajovat hnutí ANO, které v posledních volbách získalo nejvíc hlasů hned v deseti krajích. Výsledné koalice se bez něj ovšem ve většině případů obešly. Kdy budeme znát přesný termín dalších voleb, jak si zažádat o voličský průkaz a proč se krajší zastupitelé nevolí v Praze?
S tím, jak se Rusku nedaří dosáhnout vítězství na ukrajinském bojišti, se prohlubují spekulace o budoucnosti prezidenta Vladimira Putina a osudu celé země. Média píšou o Putinově ztrátě kontaktu s realitou a neexistujícím plánu, jak z válečného průšvihu ven. Frustrované ruské elity se mezitím už více než rok snaží napravovat hospodářské škody, které divoké dobrodružství napáchalo. Ke slovu se tak dostávají mladí experti se západními zkušenostmi. Šanci cítí také představitelé opozice. Přesto hrozí, že Rusko...
Pozice Německa coby nepsaného lídra Evropy se ve světle války na Ukrajině už rok otřásá v základech. Zažité pořádky procházejí velkou změnou a liberální teorie mezinárodních vztahů je v troskách. O nových lídrech a novém uspořádání Evropy mluví v rozhovoru pro Info.cz analytik a výzkumný pracovník Benjamin Tallis. Popisuje mimo jiné teorii neo-idealismu a potřebu začít pracovat jinak s hodnotami, na kterých stojí Evropa – tak, aby evropské demokracie skutečně přinášely lepší život většímu okruhu lidí.
Válka na Ukrajině se stala jedním z velkých témat nedávných prezidentských voleb v Česku. Silně přitom zarezonovala slova náčelníka generálního štábu Armády ČR generálmajora Karla Řehky o tom, kdy by bylo nutné mobilizovat. Prohlášení, byť vytržené z kontextu, vyvolalo vlnu kritiky. Jak tedy náčelník generálního štábu uvažuje o mobilizaci? Jak mají Češi k možnému nebezpečí válečného konfliktu přistupovat? To vysvětluje Karel Řehka ve své eseji pro magazín Reflex.