kdy dostanou učitelé přidáno - vše o tématu

Ministr financí Zbyněk Stanjura slíbil, že každoročně ušetří v rozpočtu 70 miliard korun. V příštích letech by se tak podle něj důchody nemusely zvyšovat takovým tempem jako letos, ve hře je i větší zacílení takzvaného výchovného, které stát důchodcům přidá od ledna. Důchody už také podle šéfa státní kasy nemohou být solidárnější. Šetřit se bude muset i ve školství, kam každý rok nastupují tisíce nových zaměstnanců. „Ten trend je neudržitelný. Cíl je kvalitní vzdělávání. Ale není přímá úměra mezi počtem ...

Vysoké ceny potravin i energií přispívají k sílícímu tlaku na růst platů a mezd. Vláda tento týden absolvovala další kolo jednání s odborovými svazy, které žádají zvýšení platů státních zaměstnanců, a to ještě letos. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jim nevyhověl, není to podle něj v možnostech státního rozpočtu. Mzdy nadále rostou v soukromém sektoru, na prudký růst inflace však nestačí, a Češi tak podle ekonomů reálně chudnou.

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc zaměstnanců. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli. Znovu se sejdou 19. července.

Skupina Jet Investment byznysmena Igora Faita významně posílila v oblasti energetického strojírenství. V Polsku dokončila jednu z historicky největších akvizic. Česká divize amerického výrobce leteckých motorů GE Aviation totiž bude na severu Prahy sériově vyrábět motory do vůbec prvního dronu EU. Státu se letos jako bumerang vrátí obří dluhy nabrané během pandemie. Nestíháte během pracovního týdne sledovat dění z byznysu, nemáte čas vše přečíst? Právě pro vás jsme sestavili přehled toho nejzajímavějšího, ...

Nová vláda v programovém prohlášení vůbec neříká, jak konkrétně hodlá stabilizovat rozpočet a zajistit další růst Česka, upozorňuje předseda Českomoravská konfederace odborových svazů Josef Středula. Kritizuje také způsob, jakým vláda zmrazila mzdy ve veřejném sektoru. Středula také v rozhovoru pro Info.cz popírá, že vláda své programové prohlášení se sociálními partnery důkladně projednala.

Hnutí dosluhujícího premiéra Andreje Babiše se po jarních ztrátách opět dostalo do čela předvolebních průzkumů. I kvůli několika vlnám koronaviru se hluboce propadl schodek státního rozpočtu. Přesto ANO slibuje, že v dalším volebním období bude daňové otázky řešit citlivě. Úspory chce hledat ve zjednodušení daní a rušení daňových výjimek. Podle programového prohlášení bude také pokračovat v úsporách na provozu státu hlavně díky digitalizaci a odstranění zbytečné byrokracie.

Od roku 2023 by se rozpočet ministerstva dopravy měl zvyšovat na 140 až 150 miliard korun, míní šéf rezortu a vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Dalšího zadlužování země se neobává. Věří, že vysoké deficity státních financí se podaří snížit podporou investic ve firmách a nikoliv zvyšováním daní, jak navrhuje například ČSSD. „Daně bych nezvyšoval ani bankám a velkým korporacím, v určité fázi to může být kontraproduktivní. Využijme banky k tomu, aby nám financovaly podniky a aby tyto úvěry byly levné,“ říká. 

Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.