kdy se platí solidární daň - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kdy se platí solidární daň, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
V západních zemích se čím dál tím intenzivněji hovoří o zavedení takzvané solidární daně. Nejbohatší jedinci a korporace, které prosperují i během současné pandemie, mají výrazněji přispívat na dluhy a škody napáchané koronakrizí. Zda je alespoň dočasné vyšší zdanění bohatých dobrý nápad, se však ekonomové neshodují.
Daňové přiznání v praxi nepodávají pouze OSVČ, ale mnohdy i zaměstnanci, studenti nebo penzisté. Termín pro odevzdání daňového přiznaní v roce 2021 je v souvislosti s vládními opatření stanoven na 3. května.
Konsolidace veřejných financí bude drahá a nebude pro voliče přitažlivá, varuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Pokud jsme se k ní neodhodlali doteď, po volbách se jí určitě nevyhneme. „Kdyby se pro příští rok udělal rozpočet s deficitem 150 miliard korun, tak jsme možná otočili ještě včas. Ale jestliže ministryně financí pracuje s částkou 300 miliard, jedeme přímo na dluhovou brzdu,“ tvrdí ekonomka.
Pro osoby samostatně výdělečně činné je vyplnění a podání daňového přiznání za rok 2020 samozřejmostí. Kdy se však daňové přiznání nepodává ani při ročních stotisícových příjmech?
V praktických příkladech si ukážeme, jak se vypočítává 7procentní solidární daň za rok 2020. Kteří zaměstnanci musí podat daňové přiznání? Jak je to u odstupného? Kdy lze obdržet vratku solidární daně zaplacenou během roku? Jaké podmínky platí pro pasivní příjmy?
Velká daňová reforma spojená se zrušením superhrubé mzdy opět otevřela problematiku rozpočtového určení daní – tedy způsobu, jakým se rozdělují vybrané peníze mezi státem, kraji a obcemi. Samosprávy v reformě spatřují cestu ke kompenzaci miliardových ztrát, které vzniknou z navrhovaného snížení daně z příjmů zaměstnanců a zvýšení slevy na poplatníka. Na konkrétním provedení se ale shodnout nedokážou.
Přesně v době, kdy tuzemská politická scéna vře hádkami o to, jak hodně se (ne)mají snižovat daně, přichází do Česka třaskavá zpráva z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: aby se důchod platil z daní, je nutné do několika let provést daňovou reformu.
Takřka půl roku poté, co koronvairová krize v Česku propukla naplno, se v zemi stále nedostává pracovní síly. Zní to sice na poslední dobu poněkud nezvykle, ale je to tak. Čistě statisticky. Ke konci letošního srpna počet volných pracovních míst stále převyšoval počet hlášených uchazečů o zaměstnání o takřka 62 tisíc.
Prostě to zrušíme. Jinak než parafrází někdejšího volebního sloganu hnutí ANO se nynější debata o supehrubé mzdě popsat nedá. Spojují se v ní hlavní vlastnosti nynější vlády: vytváření dojmu akčnosti, nesplněné či dlouho neplněné sliby a ve výsledku nějaký upachtěný kočkopes.
Zrušení superhrubé mzdy, kterou do debaty znovu vrací premiér Andrej Babiš (ANO), je blíže svému schválení. Sice je to součástí koaliční smlouvy od počátku kabinetu ANO a ČSSD, změnu lze s vyšší mírou pravděpodobnosti ale očekávat až nyní, kdy se koaliční strany dohodly na podobě zrušení. Nahrávají tomu i blížící se volby do Poslanecké sněmovny a snaha vlády voličům ukázat, že plní, co slíbila.
