kdy začínají volby prezidenta 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kdy začínají volby prezidenta 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Petr Pavel je nový český prezident. Nového prezidenta zvolili voliči 28. ledna 2023. Vítězství ve volbách však neznamená, že může jako nový prezident rovnou začít úřadovat. Prezidentské pravomoce získává až při oficiální inauguraci.
Česko zažívá finále třetí přímé prezidentské volby. Souboj kandidátů především v posledních dnech poznamenává řada dezinformací: zprávy o údajném úmrtí Petra Pavla, billboardy varující před zavlečením země do války, „falešné“ esemesky strašící mobilizací. Někteří novináři dokonce píší o „největší dezinformační operaci v historii Česka“. „Jenže takové titulky jsou podle mě také alarmistické, zažili jsme dezinformační kampaně, které byly mnohem větší: ty, co se týkaly covidu, Vrbětic, anebo kampaň za zvolení...
Armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel narazí ve druhém kole prezidentských volbeb na Andreje Babiše. S Babišem má Pavel společné členství v KSČ, o kterém dnes bývalý vojenský důstojník otevřeně hovoří. Podporuje směřování republiky na Západ a posilování spolupráce v rámci Evropské unie nebo Severoatlantické aliance. Sloganem jeho prezidentské kampaně je „Vraťme Česku řád a klid.“ Prezidentské volby se konají v lednu.
Poslední z debat prezidentských kandidátů proběhly na televizi Nova. V první diskuzi debatovali kandidáti s nižšími volebními preferencemi - tedy Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Tomáš Zima. V osm hodin začala hlavní debata, ve které se představují hlavní favorité Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš. Prezidentskou debatu moderovali Rey Koranteng a Bára Divišová. Prezidentské volby začínají v pátek, výsledky prvního kola se dozvíme v sobotu.
Úspornou kampaní za několik milionů korun chce přesvědčit voliče kandidát na prezidenta, senátor Pavel Fischer. Při minulém klání o Hrad se v prvním kole probojoval na třetí příčku. Jako nejvyšší ústavní činitel by se ostře vymezoval proti Rusku nebo Číně. V energetice považuje za stěžejní zdroj jádro, které je podle něj pro zemi strategicky důležité. S ohledem na rostoucí zadlužení státu by jako prezident moderoval debaty o daních. „Jsem pro progresivní daň a také pro zdanění velkých korporací,“ řekl v ...
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová se stává černým koněm prezidentských voleb. Její podpora rychle roste a aktuálně je v průzkumech třetí za Petrem Pavlem a Andrejem Babišem. „Potřebujeme prezidenta, který nechá své ego za dveřmi,” tvrdí Nerudová.
Kandidát na post prezidenta republiky a senátor Pavel Fischer v rozhovoru pro web INFO.cz hovoří o dědictví komunismu, selhání polistopadové politiky, jeho politických vzorch, anebo rozdílech mezi životem ve velkých městech a na venkově. A třeba na adresu Miloše Zemana říká toto: „Mohu vám říct, že člověka zaskočí, jak vážné nebezpečí státu hrozí, když na Hradě sedí ruský výsadek.“
Od rozpadu SSSR v roce 1991 se Rusko snaží udržet si vliv ve čtrnácti okolních nezávislých státech, bývalých sovětských republikách. Ruský prezident Vladimir Putin už před více než dvaceti lety prohlásil, že tyto státy jsou v ruské „sféře vlivu“. Jaký je jejich vztah k Rusku během probíhající ruské invaze na Ukrajinu?
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová dnes u soudu popřeli vinu v kauze dotačního podvodu při projektu kongresového areálu Čapí hnízdo. Babiš označil své stíhání za politické a obžalobu za nepravdivou, nereálnou a nepodloženou důkazy. Nagyová při podání žádosti o padesátimilionovou dotaci podle vlastních slov věřila, že společnost Farma Čapí hnízdo splňuje podmínky pro získání peněz.
Prezidentský kandidát Tomáš Zima zdůrazňuje, že je proti extrémům v politice i životě. Podle něj musíme vytvářet větší prostor a příležitosti pro lidi, kteří jsou ochotni se domluvit na společných rozumných řešeních. „Zabránit nárůstu extrémních postojů považuji za mnohem důležitější než spekulovat o tom, co uděláme, až se něco stane,“ říká bývalý rektor Karlovy univerzity.
