Když člověk nezná historii nic - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu Když člověk nezná historii nic, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Když se v Česku na jaře začalo slovo koronavirus skloňovat častěji než pivo, rozhodlo se pár technologických expertů, investorů či datařů, že zkusí reálně pomoct. Jejich iniciativa Covid19CZ vytvořila několik nástrojů pro boj s rozbíhající se epidemií a předala je státu. Nastartovali tak digitalizaci a technologický skok ve zdravotnictví. „Teď se resetují startovní pozice. Kdo byl dříve malý a musel by hodně dohánět, se najednou dostává na stejnou startovní pozici. To může mnoha firmám pomoct,“ říká Petr ...
Některá auta jsou navržena bezpečně, úsporně a dostupně. Ničím zajímavým neoslní a dovezou vás průměrnou rychlostí a mají dobrou výdrž zadního nárazníku, když se o vás někdo otře. Pak ale existují vozy, které jejich tvůrci dotáhli k dokonalosti. Nebo je spíše navrhli jako kdyby neměl být zítřek a jediný existující nápoj byla tequila. A o to víc je milujeme.
Jitka Votavová je projektovou manažerkou programu Romská stipendia, který poskytuje finanční pomoc aspirujícím romským studentům středních, vyšších odborných a vysokých škol v celé České republice, a zároveň studentům pomáhá dosahovat svých cílů skrze poskytovaný mentoring či doučování. Povídaly jsme si o postavení Romů v české společnosti, o historických křivdách, o inkluzi, a především o jejím vlivu na přístup Romů ke vzdělání.
Cestování má v dnešní době mnoho tváří: od brožurek cestovních kanceláří s přeplněnými plážemi po Beara Gryllse v džungli vysvětlujícího, které části pavouka je dobré sníst, a které ne. Zhruba uprostřed je dálková cyklistika. Z rozhovorů s poněkud netradičními dobrodruhy je patrné, že tento stále poměrně nový druh cestování přináší nové pohledy na moderní svět.
Jana Hybášková vystudovala arabistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté působila na Ministerstvu zahraničních věcí, kde vedla odbor Blízkého východu. Od roku 1997 zastupovala Českou republiku jako velvyslankyně ve Slovinsku a od roku 2002 v Kataru a Kuvajtu. V roce 2004 byla zvolena do Evropského parlamentu. Od roku 2011 působila jako velvyslankyně Evropské unie v Iráku. Na stejné pozici pokračovala od roku 2015 v Namibii. Nyní je zmocněnkyní ministra pro styky s Evropskou službou pro vnější ...
Vstupem do politiky přišel o některé přátele, zároveň se mu ale podařilo prodat svou firmu Fincentrum, kterou roky budoval. Prodej přitom finišoval v době kandidatury na primátora. „Bylo to strašně náročné,“ říká Petr Stuchlík, který se teď vrací do finančního byznysu. Od Pavla Kohouta koupil podíl v algoritmickém fondu Quant, který chce výrazně zvětšit, a v politice by chtěl hrát expertnější roli.
Mark Ther, český umělec a laureát ceny Jindřicha Chalupeckého (2011), ve své tvorbě často tematizuje problematiku sudetských Němců a jejich odsunu, k čemuž ho vážou rodné kořeny. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, obor malířství a později nová média I. mezi lety 1998–2008. Je jedním z předních představitelů současného krátkého filmu a jeho tvorba byla prezentována na řadě výstav. Přes 11 let se aktivně pohybuje na naší i zahraniční umělecké scéně. Rozhovor vznikl ve spolupráci s mezinárodním ...
Markéta Gregorová je členkou Pirátů už 6 let, poprvé za ně kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014. Tenkrát se do EP nedostala, dnes je situace jiná – Piráti jsou spolu s ODS hlavní opoziční silou. V EU by se chtěla soustředit hlavně na zbraňovou legislativu a zlepšení informovanosti o EU samotné. Jak pomoci ke světovému míru? Proč je potřeba transparentní dojednávání mezinárodních obchodních smluv? A jaké má dvojka Pirátů ambice v samotně straně?
Na konci šedesátých let měl dlouhé vlasy a na demonstracích skandoval jméno šéfa vietnamské komunistické strany Ho Či Mina. Loni se podruhé stal prezidentem Eurochambres, jedné z nejvlivnějších podnikatelských organizací v Evropské unii sdružující obchodní komory z celé Evropy. „Nabídky být rakouským ministrem jsem měl, ale jako ministr jste závislý na mnoha faktorech. Já chci být nezávislý,“ říká Christoph Leitl.
Možnostmi propojení strojů a lidí se zabývá dlouhá desetiletí, až nyní je ale na dosah uskutečnění své odvážné vize: vzájemného propojení dvou mozků. K čemu to povede? Profesor kybernetiky na univerzitě v britském Readingu Kevin Warwick na rovinu přiznává, že s jistotou neví. Doufá však v otevření nových způsobů komunikace pomocí implantátů. Nadvlády strojů a umělé inteligence se ale už prý tolik nebojí, lidstvo s nimi podle něho spíše splyne.
