kolik je u nas poslancu - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kolik je u nas poslancu, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Opatření proti šíření covidu-19 přestala v Česku fungovat a jejich obcházení vede jen k jejich dalšímu prodlužování, prohlásil dnes ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Epidemická situace je podle něj špatná, v zemi se šíří agresivnější britská mutace viru. Apeloval na lidi, aby na minimum omezili cestování po zemi a setkávání s ostatními. Epidemie v posledních dnech znovu nabývá na síle, v posledních dnech se denní nárůst nových případů blíží 10 tisíc, výrazně neklesá ani počet lidí ...
Založení firmy půjde i přes videokonferenci, podnikatelé už nebudou muset osobně k notáři, slibuje návrh novely notářského řádu, který brzy projednají poslanci. Předpis reaguje na evropskou směrnici, která chce po členských zemích, aby umožnily zakládání obchodních společností na dálku. Digitalizaci vítá i prezident Notářské komory Radim Neubauer, podle kterého by mělo být jednodušší zabránit podvodům s notářskými zápisy či s falešnými identitami.
Ještě během ledna stát vypíše další vlnu koronavirového kompenzačního programu pro umělecké profese a obecně kulturu. Ovšem spekulovat, kdy přesně se začnou lidé vracet do hledišť divadel či kin a za jakých podmínek, je předčasné. „Nechci, abychom vyžadovali povinnost absolvovat antigenní testy u pravidelných divadelních představení nebo v kinech. To by byla likvidace diváka,“ říká ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Nastartovat ekonomiku po covidu si vyžádá mohutné investice, které chce vláda směrovat nejen do dopravní infrastruktury. S úsporami se příliš nepočítá. „Pokud budu mít vliv na dopravu, necuknu z investic,“ říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček, jehož hlavní cíl je nyní sehnat politickou podporu pro jaderný tendr.
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Celý civilizovaný svět se v uplynulém roce dostal do situace, kterou od druhé světové války nezažil. Drasticky se omezily sociální kontakty a zdá se, že přesun do kyberprostoru bude trvalým jevem. „Nemyslím, že česká vláda zneužila ohromného prostoru, který se jí otevřel v okamžiku vyhlašování krizových stavů. Jen s tím neumí racionálně a lidsky přesvědčivě nakládat,“ říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Praha má po ministerstvu práce a sociálních věcí a rezortu školství třetí největší rozpočet v republice. Propady v příjmech, ať už vinou klesající ekonomiky či daňových změn, tak v hlavním městě představují mnoho miliard korun. Město proto zvažuje pětimiliardový úvěr. „Praha si historicky půjčila na obnovu města po povodních v roce 2002. Dá se říci, že postupujeme na základě této praxe,“ říká náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě), který je pražským „ministrem financí”.
Daňový balíček vzbuzuje kontroverze. Ve všech svých důsledcích nejen prodraží život Čechům, ale také promění pozici země na finanční mapě světa, varuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pro zahraniční investory se podle ní může stát Česko zemí, kde tempo růstu dluhů začne páchnout banánovou republikou, a za půjčku Česku si tak kapitál nechá patřičně zaplatit. „Byla pohřbena rozpočtově odpovědná země a zrodila se nová, v mnoha ohledech nezodpovědná,“ říká Horská.
Několik týdnů probíhaly v Polsku protesty po vynesení verdiktu ústavního soudu, podle něhož je přerušení těhotenství i v případě vážných vývojových vad plodu porušením ústavy. Povoleny měly zůstat jen interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění, či incestu. Vláda v reakci na protesty zákon odložila. I tak ale nadále Polkám v mnoha případech nezbývá nic jiného, než využít nelegální možnosti potratu v domovské zemi, nebo vycestovat do zahraničí včetně...
