komentar martin caban - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu komentar martin caban, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Existuje spousta dobrých důvodů si myslet, že Stanislav Křeček se neměl stát veřejným ochráncem práv. Jeho postoje k diskriminaci, romské problematice či islámu nijak nevybočují z proudu, který je v české politice posledních let silný – ne-li přímo hlavní. I to je ostatně jeden z důvodů, proč ve volbě v Poslanecké sněmovně uspěl.
Nic není v politice nového, všechno už tu bylo. I zpochybňování závazku plynoucího ze členství v Severoatlantické alianci vynaložit na obranu každý rok alespoň dvě procenta HDP. Takže drobné ohlédnutí. Dvouprocentní výdaje Česko mělo naposledy v roce 2005. Od té doby už nikdy.
Lidovci se o víkendu rozhodli „vystoupit z davu opozice“. Za tím se skrývá vcelku racionální úvaha o tom, že pro běžného voliče dnes není snadné zorientovat se ve změti opozičních stran, které se více či méně hlásí k pravému středu. Recepty Mariana Jurečky však budí pochybnosti.
S elektronizací dálničních známek to v Česku začíná vypadat podobně jako s elektronizací čehokoli jiného ve státní správě. Na začátku je záměr ušetřit peníze státu a usnadnit život uživatelům, na konci problémy s tendry i pochybnosti o nákladech. Do jednadvacátého století se český veřejný sektor sune s obtížemi a neochotně.
Je dobrým zvykem, že vláda si na konci každého roku schvaluje na další rok takzvaný plán legislativních prací. Současný koaliční kabinet Andreje Babiše přišel s neméně sympatickou inovací. Jednání koaliční rady vytyčilo body, o něž se v příštích měsících povedou spory. Vznikl vlastně plán koaličních rozporů pro rok 2020.
Myšlenka důchodové reformy je sama o sobě ušlechtilá, v aktuálním návrhu se ale skrývá politická bomba, která ho zabije.
Státnímu rozpočtu za uplynulý rok se dá účetně jen těžko něco vytknout. Vláda plánovala deficit 40 miliard, skutečnost je o 11,5 miliardy veselejší, schodek státních financí činí 0,5 procenta HDP, což je číslo, které samo o sobě vystraší skutečně jen zcela ortodoxní vyznavače vyrovnaných státních účtů.
Při shonu, který premiér Andrej Babiš prožíval minulý týden, se nelze divit, že jeho bezprostřední reakce a projevy nebyly úplně uspořádané a srozumitelné. Proto tentokrát stálo za to vyčkat na tradiční nedělní facebookové hlášení zvané též „čaulidi“. V něm se Babišovi otevřel prostor zformulovat a uspořádat za pomoci spolupracovníků myšlenky, argumentační arzenál jak ke kauze Čapího hnízda, tak k evropskému auditu o střetu zájmů.
Předseda české vlády se kvůli událostem posledních dnů zase o kus přiblížil k rozcestí, z nějž vedou dvě cesty – jedna mimo vrcholné politické funkce a druhá mimo byznys. Že by si měl jednu z nich vybrat, je zřejmé od jeho vstupu do politiky. Stojí ovšem zato se podívat, zda obě ty cesty skutečně někam vedou.
Debaty o spolupráci demokratických opozičních stran v posledních měsících obvykle končily ve ztracenu tvrzením, že budoucnost této myšlenky závisí na výsledku volebního sněmu TOP 09. Ten v neděli skončil a v čele druhé nejmenší parlamentní strany stanula Markéta Pekarová Adamová.
