konflikt v syrii - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu konflikt v syrii, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Od prvního dne ruské invaze na Ukrajinu se z bojů šíří fotky a videa zničené techniky. Situaci na bojišti dokumentují nadšenci, kteří tato data z veřejných zdrojů analyzují a katalogizují a tento amatérský „OSINT“ se stal zcela nedílnou a dříve nepředstavitelně důležitou součástí válečného zpravodajství. Jak se „OSINT“ dělá a co všechno jsme se díky němu o konfliktu na Ukrajině dozvěděli, vysvětluje Jakub Janovský, přispěvatel pravděpodobně nejzásadnějšího OSINT blogu Oryx Spioenkop, který chaotické ...
V nedávné době se v českých médiích objevilo několik článků o tom, že mezi jestřáby v ruské politice propukly spory ohledně vedení války. Vytvářely představu, že se jedná div ne o ohrožení bojeschopnosti ruských sil, které se bez lidí, jako je Igor Girkin, Jevgenij Prigožin či Ramzan Kadyrov neobejdou. Ačkoli zní perspektiva, že si půjdou vzájemně po krku a nebudou škodit v jiných zemích, atraktivně, téměř jistě jde více o přání než o realitu.
Jedna baterie amerického obranného systému Patriot se střelami dalekého dosahu, který Spojené státy darují Ukrajině, zásadně nezmění poměr sil na ukrajinském bojišti, ale bude mít značný význam. Umožní sestřelovat i ruské strategické bombardéry, popřípadě je udrží dále od ukrajinského území. Lze očekávat, že USA podobně jako u systémů HIMARS rozšíří svou pomoc o další baterie. Připojit se mají i Francie s Itálií v podobě systému SAMP/T čili Mamba, což je evropská obdoba patriotů.
Podoba válčení se v posledních desítkách let změnila. Důležitou roli dnes hrají moderní technologie. Jedním z nejvýraznějších příkladů nového způsobu válčení je masivní rozšíření dronů. Bezpilotní letouny se ve velké míře využívají i v konfliktu na Ukrajině. K čemu drony slouží a na jaké modely obě znesvářené strany spoléhají?
Válka na Ukrajině zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Země na starém kontinentu se cítí ohrožené a masivně investují do svých armád. Důležitou roli ve výzbroji jednotlivých států hrají stíhačky. Na jaké letouny evropské země spoléhají a které se rozhodla zvolit Česká republika?
Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávnou ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování; několik zemí nehlasovalo. Informovaly o tom zahraniční agentury.
Pozornost světa se už několik dnů upíná k Ukrajině, kde ve čtvrtek 24. února na příkaz ruského prezidenta Putina začala invaze. Západ rychle reagoval ekonomickými sankcemi a dodávkami zbraní na Ukrajinu. Kreml v reakci na postup ukrajinské armády stupňuje jaderné hrozby. Které státy mají jaderné zbraně a jak vypadá srovnání. Dozvíte se v článku s infografikou.
Během války na Ukrajině se sociální síť Telegram stala nejoblíbenějším komunikačním prostředkem nejen Ukrajinců, ale i Rusů. Uživatelé na ní tráví až čtyřicet minut denně, osmkrát delší čas než před válkou. Telegram razí absolutní svobodu slova, takže neblokuje ani zjevně propagandistické příspěvky. „Dvakrát si vše zkontrolujte a nevěřte údajům zveřejňovaných na kanálech Telegramu,“ radí uživatelům zakladatel a majitel aplikace, ruský miliardář Pavel Durov.
Export.cz | Putinova agrese na Ukrajině prohlubuje důsledky covidové i klimatické krize. Jak energetika, tak zemědělství čelí cenovým šokům, které způsobuje narušený obchod, ale také panika a spekulanti, pro něž bývají krizové situace živnou půdou. Ceny surovin prodražují výrobu elektřiny i produkci potravin. V obou případech je zjevné, že mezinárodní obchod čekají zásadní změny. Otázkou zůstává, jak nejlépe dosáhnout toho, aby byl v budoucnu odolnější než dřív.
Prezident Vladimir Putin je po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v takové nemilosti Západu, že jeho možnosti diplomatického manévrování jsou silně omezené. Tento týden poprvé od počátku války vycestoval mimo postsovětský prostor a v Íránu jednal zejména o uspořádaní v Sýrii. Oslabení mezinárodního postavení Kremlu by totiž zjevně rád využil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který má v Levantě dlouhodobé zájmy. Zároveň je důležitým prostředníkem v jednání o uvolnění blokády ukrajinského obilného exportu...
