koruna a ukončení intervence - vše o tématu

Čerstvě zveřejněná inflace za říjen stěží zvrátí většinový názor, že ČNB už má se zvyšováním úrokových sazeb odpracováno. Na jedné straně je pravda, že meziroční inflace bez započtení nových opatření vlády v oblasti energií opět zesílila. Na druhé straně platí všeobecné přesvědčení, že cenovému růstu dojde v dohledné době dech. Od ledna či února by měl nastoupit klesající trend a zhruba kolem poloviny roku by inflace mohla sklouznout do jednociferných čísel.

Překvapení se ani tentokrát nekonalo. Takzvaná dvoutýdenní repo sazba, základní nástroj měnové politiky České národní banky, zůstala na sedmi procentech. Na této úrovni je od června a bankovní rada jí nezměnila již třetí zasedání v řadě.

Hospodaření České národní banky spadlo během podzimu do rekordně záporných čísel. Podle svých vlastních pravidelných statistik nahromadila ČNB od ledna do října ztrátu převyšující čtvrt bilionu korun. Tak hluboko pod nulu průběžné hospodaření centrální banky nepadlo doposud nikdy od rozdělení Československa a samotného vzniku České národní banky v roce 1993.

Financování české vlády se letos stále více opírá o peníze ze zahraničí. Jak uvádějí poslední statistiky ministerstva financí, zahraniční investoři drželi koncem července české státní bondy za rekordních 733 miliard korun. Přespolní hráči od ledna do poloviny prázdnin skoupili vládní bondy za 125 miliard korun, takřka z poloviny tak proplatili letošní nárůst vládního dluhu. A zatímco ještě na počátku roku zahraniční věřitelé z každé stovky domácího dluhu drželi něco málo přes 26 korun, koncem července už ...

Zdánlivě málo účinná snaha o snížení inflace ze strany ČNB pomocí zvyšování úrokových sazeb u někoho může vyvolat otázku „k čemu to, když to nefunguje“, jiní zase vidí v akci ČNB spíše „příliš málo, příliš pozdě“. Obrázek komplikuje také to, že se růst cen šplhá vysoko i v eurozóně, ECB své první zvyšování úroků teprve před pár dny provedla a podniky a domácnosti v eurozóně jsou tak před výrazným zdražením úroků, jaké se odehrálo u nás, zatím chráněny.

Ode zdi ke zdi, tak se dá v holé větě popsat funkční období dosluhujícího guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka. Do křesla prvního muže úřadu nastoupil v dnes již těžko představitelném okamžiku, kdy svět včetně Česka vzýval inflaci. Tehdejším strašákem byl totiž naopak pokles cen. Centrální banka se tehdy tváří v tvář hrozbě deflace křižovala a neváhala vybrat ze svého instrumentária těžké váhy typu letitého kurzového závazku. Mezitím si rub a líc reality prohodily pozice a z vysněného dítěte se ...

Krátce po jmenování Aleše Michla novým guvernérem centrální banky vstoupila ČNB opět na devizový trh. To vše se navíc odehrálo na pozadí dalších proinflačních překvapení z nově zveřejněných dat a růstu sázek finančního trhu na intenzivnější zpřísňování měnové politiky v zahraničí. Příliš se tak nedařilo ani ostatním měnám střední a východní Evropy. Udržování kurzu pod 24,75 koruny za euro ale nebylo zadarmo.

Finanční svět v závěru týdne visel očima na Evropské centrální bance. Ta představila na své poměry z předchozích let takřka revoluční kroky. Po bezmála sedmi a půl roku skončí na počátku prázdnin obří výkupy dluhopisů zemí eurozóny, bankéři zároveň po jedenácti letech zvýší sazby, a to do konce září o půl procentního bodu. Rozhodnutí bankéřů ve Frankfurtu přitom ostře sledují i investoři v Česku. Politika ECB totiž může významně ovlivnit i budoucí kurz koruny. Čím pevněji totiž frankfurtští bankéři ...