kurzarbeit v čr - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kurzarbeit v čr, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Vláda prodloužila do konce dubna dočasný program Antivirus, z něhož stát proplácí mzdy či náhrady mezd lidem v uzavřených provozech, v karanténě či při omezení výroby. Od března by se peníze nově měly vyplácet jen na pracovníky, kteří jsou ve firmě aspoň tři měsíce. Rozhodnutí vlády oznámila na twitteru ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Komunisté zvažují žádost premiéra Andreje Babiše (ANO) o projednání novely státního rozpočtu na letošní rok ve stavu legislativní nouze. Člen vlivného rozpočtového výboru za komunisty Jiří Dolejš připomíná, že vláda si za loňský rok vytvořila 130miliardový polštář, a proto mu připadá půlbilionový schodek vysoký. „Za osm měsíců jsou volby a politický rozměr debaty o rozpočtu bude obrovský. Popereme se o to v kampani,“ říká.
Vláda a především firmy a zaměstnanci mají na nějakou dobu po starostech. Hrozba, že program Antivirus už nebude moci od března po dvanácti měsících fungování pokračovat, je zažehnána. Evropská komise původně roční limit možné podpory podnikům prodloužila do konce letoška. Rozhodnutí komise však nemění nic na tom, že Česku oproti Německu a dalším zemím chybí trvalé a systémové opatření v podobě uzákonění kurzarbeitu neboli zkrácené práce.
HDP v tuzemsku za rok 2020 kleslo meziročně o 5,6 procenta. Jde o relativně lepší výsledek, než jaký odhadovaly původní předpoklady. Zásadně se na vývoji ekonomiky nejspíš nepodespal ani systém protipandemických opatření. „Pokud je na tom ekonomika dle dnešních čísel skutečně lépe, než vláda čekala, je potřeba zítra okamžitě snížit i plány na budoucí zadlužování,“ nabádá hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Jednou ekonomové spočítají, kolik poklesu způsobil objektivně covid a kolik špatná...
Zřejmě nejúčinnější protikrizová vládní pomoc firmám a zaměstnancům v podobě programu Antivirus se už za několik týdnů stane minulostí. Poslanecká sněmovna se však na novém zákonu o kurzarbeitu, který má program nahradit, neshoduje. Rozpory panují i ve vládní koalici. Odbory i zástupci firem apelují na poslance, aby přijali návrh normy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD).
Závěr roku je mimořádně napjatý, nejistota lidí i firem každým dnem stoupá. Vedle otazníků nad daňovými změnami není jasné, zda bude pokračovat program Antivirus na podporu zaměstnanosti, jehož platnost vyprší na konci měsíce. Navzdory časové tísni chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) protlačit parlamentem nové uzákonění kurzarbeitu. Zástupci zaměstnavatelů i odbory volají po urychleném řešení.
Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu a za neodpracované hodiny by dostal sedmdesát procent čistého výdělku. Částka by však nesměla přesáhnout celostátní průměrnou mzdu, která letos činí 33 423 korun. To jsou základní parametry kurzarbeitu, který schválila vláda.
Ani aktuální návrh kurzarbeitu neboli zkrácené pracovní doby se nezamlouvá firmám a odborům. Svaz průmyslu se shoduje s vedením největší odborové centrály v zemi, že nový zákon je pro zaměstnance nevýhodný, protože je připraví o velkou část jejich příjmů.
Vláda má ve středu schvalovat návrh zákona o kurzarbeitu, který předložila šéfka rezortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zda kabinet normu přijme tak, aby platila už od listopadu, kdy skončí program Antivirus, není úplně jisté. Maláčová se neshoduje s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) na tom, jak velkou část čisté mzdy by zaměstnanci dostávali.
Letošní rok byl pro 156 let starou rodinnou firmu Petrof náročný. Nejdříve kvůli covidu vypadl silný čínský trh a pak přišla i omezení v Česku. Výrobce klavírů a pianin musel propouštět a využít státní pomoci. „Moji předci dělávali za krize železniční pražce či nábytek, využili dřevovýrobu. Můžeme se od nich poučit,“ říká šéfka firmy Zuzana Ceralová Petrofová, představitelka páté generace rodiny.
