kurzy měn česká spořitelna - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu kurzy měn česká spořitelna, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Platba kartou je v zahraničí velmi oblíbená a pohodlná. Přesto je třeba mít se na pozoru – a platí to jak u samotné platy kartou, tak u výběrů hotovosti z bankomatu. Chytákem jsou takzvané dynamické měnové konverze DCC. Varování před nimi vydalo i ministerstvo financí nebo různé organizace na ochranu spotřebitelů.
Evropu a Spojené státy nadále sužuje vysoká inflace. Zatímco americký Fed, britská Bank of England nebo tuzemská ČNB dávno přistoupily ke zvýšení úrokových sazeb, Evropská centrální banka (ECB) se zpřísnění měnové politiky dlouho bránila. Tomu je však nyní konec a na vyšší úroky se musí připravit také eurozóna. První krok ECB podle analytiků učiní již v červenci. Apokalyptických dopadů na evropské trhy se nicméně experti neobávají.
Divoký boj České národní banky s inflací vyhloubil na domácím úvěrovém trhu propast mezi korunou a eurem. Strmý růst sazeb v uplynulých měsících totiž dramaticky prodražil půjčky v české měně. Půjčka v korunách koncem března přišla firmy na úrocích čtyřikrát dráže než půjčka v eurech a rozdíl v nákladnosti obou měn se dále prohlubuje. Stále více tuzemských firem včetně těch největších si proto raději než v korunách začíná půjčovat ve společné měně. Výsledkem byl v závěru prvního čtvrtletí historicky ...
Bankovní rada České národní banky na svém zasedání ve čtvrtek zvýší úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Podle odhadů ekonomů je to nejpravděpodobnější varianta. Základní úroková sazba by tak stoupla na 5,5 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Někteří ekonomové ale nevylučují zvýšení jen o 0,25 procentního bodu nebo o 0,75 procentního bodu. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, ...
České koruny mizejí z pokladen tuzemských podniků. Ne snad, že by firmy zásadně chudly, národní měnu ale postupně nahrazují eury. Příkladem je Škoda Auto. Na společnou evropskou měnu se přeorientuje od příštího roku. V položce „funkční měna“, jež označuje primární měnu v účetnictví, již automobilka nepovede koruny, ale eura. Důvodem je mimo jiné růst podílu elektromobilů na výrobě. V Česku to zdaleka není ojedinělá záležitost, význam eura totiž dál roste.
Vzít si úvěr v eurech nebylo oproti české koruně nikdy „levnější“. Zatímco nový úvěr v korunách vyšel firmy podle únorových statistik České národní banky v průměru na více než pětiprocentní roční úrok, za půjčky ve společné měně žádaly tuzemské banky relativně směšných 1,4 procenta. Jde o vůbec největší rozdíl v úročení půjček v obou měnách přinejmenším od roku 2004, odkdy centrální banka tato data publikuje. Důvodem je extrémní odlišnost měnových politik České národní a Evropské centrální banky.
Zatímco během prvního poločasu dosavadního života koruny převažovaly mezi důvody pro existenci samostatné české měny ty ekonomické, později začaly hrát čím dál větší part důvody politické až ideologické. Na počátku roku 2022 proto není společnost, pokud jde o setrvání české měny, ani zdaleka jednotná a neexistuje žádný hypotetický scénář odchodu koruny do výslužby. Vstoupila tak do fáze, kdy si užívá zdání vlastní nesmrtelnosti.
Česká národní banka (ČNB) je odhodlaná zastavit inflaci prostřednictvím prudkého zchlazení ekonomiky za každou cenu. Proč za každou cenu? Protože se z ČNB stal puristický inflační cílovač.
Tuzemská měna těsně před prosincovým zasedáním České národní banky posiluje. Od konce minulého týdne se pohybuje kolem 25,2 koruny za euro a je tak na nejvyšších hodnotách za celý rok. Ještě před měsícem přitom stejně jako ostatní středoevropské měny oslabovala. Podle odborníků se konečně začíná projevovat razantní měnová politika ČNB. Investory uklidnil i nástup nové vlády Petra Fialy (ODS).
Česká koruna citelně oslabuje. Stejně jako ostatní měny států visegrádské čtyřky. A to navzdory skutečnosti, že právě tuzemská, polská a maďarská centrální banka zvyšují úrokové sazby nejrychleji z celé Evropské unie. Na vině je podle expertů především nečekaně prudký návrat pandemie a obnovení tvrdého lockdownu v Rakousku, o němž uvažuje i Slovensko.
