lecba kmenovymi bunkami - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu lecba kmenovymi bunkami, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Nesmrtelnost přestává být jen námětem sci-fi filmů a stává se lákavou oblastí investic do výzkumů. Bank of America odhaduje, že by celková hodnota trhu zaměřeného na dlouhověkost měla v roce 2025 činit 600 miliard dolarů, což je šestinásobek oproti dnešku. Strmě rostoucí trh už teď nabízí řadu možností, ale i s nimi spojených etických otázek.
S virem HIV lékaři bojují už několik let. Bohužel na něj stále nikdo nenašel lék, ale s tím, jak jde medicína neustále kupředu, se zlepšují i podmínky pro ty, kteří virus mají. HIV napadá imunitní systém a způsobuje nemoc AIDS. I přesto se z něj ale vyléčili dva lidé. Jedním z nich je čtyřicetiletý Venezuelan žijící v Londýně, Adam Castillejo, u něhož v březnu tohoto roku lékaři prohlásili naprosté uzdravení.
Byznysmen Michal Zahradníček vydělal kdysi miliony korun prodejem dvou technologických společností. Část peněz investoval do biotechnologií a teď tvrdí, že jedna z jím zainvestovaných společností má lék, který pomůže v boji proti novému typu koronaviru. „Jsme schopni vyrábět řádově miliardy buněk bez významnějších investic. A jedna miliarda buněk může sloužit pro zhruba dvacet pacientů,“ popisuje.
Chronickou ránu, kterou pacient marně léčil rok a půl, zahojil přípravek z brněnského Národního centra tkání a buněk po třech týdnech. Stalo se tak díky využití speciálně upravené tkáňe placenty, přípravek Amnioderm přitom vypadá v podstatě jako náplast. „Lékař ji sterilně aplikuje, provlhčí a poté ováže. Je to jednoduché a efektivní,“ popisuje vedoucí projektu Iveta Minaříková a vedoucí výzkumu Zdeněk Kořístek dodává: „Amatérské využití ale není z legislativního hlediska možné. Stále jde o biologický ...
Padesátiletý Japonec se jako první na světě podrobil zcela nové léčbě Parkinsonovy choroby. Vědci z univerzity v Kjótu mu voperovali do mozku jeho vlastní „rekvalifikované“ buňky. Nová léčebná metoda využívá objev, za který dostal biolog Shinya Yamanaka v roce 2012 Nobelovu cenu.
Mléčný zub lze po vytržení využít jako zdroj léčivých kmenových buněk využitelných pro záchranu poraněných zubů.
Lepší už to nebude. I tak by šla shrnout loňská poměrně pesimistická studie francouzského multidisciplinárního týmu, který vyhodnocoval možnosti lidstva a jeho budoucího přirozeného biologického vývoje. Lidé prostě mají biologické limity, které se již dále přirozeně nebudou měnit, a jako druh je tak prý čeká už pouze stagnace. Tam, kde běžný biologický vývoj nestačí, ale může pomoci trocha technologie. Myšlenky na vylepšení člověka nejsou nic nového, nicméně řadu kdysi sci-fi vylepšení či opravných metod ...
Britští lékaři jako první na světě úspěšně použili kmenové buňky k „opravě“ degenerující tkáně v očích dvou pacientů, což zvrátilo proces zhoršování jejich zraku.
Vědci ze Stanford University vyrobili nadějnou protinádorovou vakcínu. Využili toho, že se kmenové buňky podobají v řadě ohledů buňkám zhoubných nádorů. Po vpravení do organismu nabudí nová očkovací látka imunitní obranu natolik, že spolehlivě obrní tělo proti rakovině.
Na opravu nemocného srdce zkusili japonští vědci použít kmenové buňky ze stehenního svalu. Nejdříve z nich však museli "vypěstovat" tenkou záplatu. A podle prvních výsledků se zdá, že našli nadějnou alternativu pro lidi se srdečním selháním.
