medián průměrné mzdy - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu medián průměrné mzdy, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Průměrná mzda je velmi důležitý ukazatel, protože se od něj odvíjí spousta dalších finančních metrik. I když už přesáhla 40 tisíc korun, skutečná hodnota průměrné reálné mzdy je kvůli vysoké inflaci zcela jiná. Jaká je tedy stanovena očekávaná průměrná mzda pro rok 2023? Jaký je aktuální medián mezd? Jak se liší mzdy v jednotlivých regionech a jak si stojí Česká republika v porovnání se sousedními státy jako Německo?
Průměrná hrubá mzda pokračovala i ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 v neúspěšném pronásledování inflace. Mzdy meziročně posílily o 7,9 procenta, což ale znamená, že průměrná mzda reálně klesla o 6,7 procenta, oznámil Český statistický úřad. Za celý loňský rok se reálné mzdy propadly o 7,5 procenta, což je nejvíce v české historii.
Průměrná mzda v letošním třetím čtvrtletí vzrostla oproti předchozímu roku o 6,1 procenta. Mzdy však ani zdaleka nestačí tempu inflace. Pokles reálných mezd je letos v Česku nejsilnější za posledních tři desetiletí, dosahuje meziročně 9,8 procenta. Propad reálných mezd v Česku je jedním z nehlubších v zemí Evropské unie.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží vládě návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna. Odpovídat by měla 41 procentům průměrné mzdy v Česku. Konkrétní navrhovanou částku neupřesnil. Podle dosavadních údajů by přidání mohlo činit kolem 350 korun. Minimální mzda je teď 16 200 korun. Odbory požadovaly kvůli vysoké inflaci její zvýšení o dva tisíce korun ještě letos. Zaměstnavatelé byli naopak proti skokovému růstu.
Europoslanci rozhodli o pravidlech pro určování minimální mzdy v členských státech. V ideálním případě by podle nich měla dosáhnout alespoň 50 procent průměrné mzdy. Oproti současné české minimální mzdě 16 200 korun by to znamenalo navýšení o zhruba čtyři tisíce korun. Směrnici musejí členské státy překlopit do svých zákonů do dvou let, pravidlo má však jen doporučující charakter. Vláda Petra Fialy (ODS) si tak může zvolit i nižší cíl.
Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Češi kvůli vysoké inflaci zchudli ve druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula chce vyhrát prezidentské volby mimo jiné s plánem udělat z Pražského hradu „evropské budoucnostní centrum“. Zároveň slibuje, že v případě zvolení prošetří, co se v Kanceláři prezidenta republiky dělo za éry kancléře Vratislava Mynáře a prezidentova poradce Martina Nejedlého. „V případě zvolení prezidentem bych se na to určitě začal ptát velice rychle. Tady je třeba vědět,“ tvrdí Středula.
Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37 929 korun. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Nový automatický mechanismus úhrad za státní pojištěnce, tedy za děti, seniory, nezaměstnané nebo třeba vězně, pomůže pojišťovnám i zdravotníkům lépe plánovat péči, je přesvědčen ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Valorizace má být odvozena od inflace a poloviny růstu reálné mzdy, tedy podobně jako důchody. Česká lékařská komora i sněmovní opozice kritizují vládu, že budou platby v příštích letech příliš nízké.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by letos v prvním čtvrtletí měla v Česku činit 33 909 korun hrubého. V Praze by to mělo kvůli vyšším nákladům být 39 974 korun. Spočítal to tým odborníků z platformy pro minimální důstojnou mzdu. Zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu a také růst cen. Výsledky experti zveřejnili na tiskové konferenci.
