měnové intervence - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu měnové intervence, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Česká měna odrazila poryv globální neurózy na trzích a vrátila se ke scénáři brutálního posilování. Jen za necelé dva poslední týdny posílila vůči euru bezmála o tři procenta. Je to nejsilnější růstová vlna od loňského května, kdy Česká národní banka uměle zvedla kurz koruny v reakci na nejistotu spojenou s volbou svého nového guvernéra. Česká měna je tak opět na dosah své kondice v předvečer bankovní krize. Z růstu koruny se stává „neprůstřelná“ story, kromě ČNB a znovu asertivních zahraničních spekulantů...
Česká měna je rekordně pevná, ale čím výše vylezeš na strom, tím více si natlučeš, když spadneš. Jako by se česká koruna chtěla vysmát investiční bance Nomura, která před pár týdny věštila koruně hlubokou měnovou krizi.
Místo měnové krize, kterou na podzim věštila japonská banka Nomura, jsme se dočkali dalšího posilování koruny. Na páru s eurem vystoupala dokonce na nejvyšší úrovně od roku 2008. Přitom na podzim se očekávalo oslabování kvůli prognózovanému poklesu ekonomiky i panice z vysokých cen energií. Recese se však zatím nekoná a ceny energií spadly.
Ztráta, která nemá za dobu existence České republiky obdoby. K takové má za loňský rok našlápnuto Česká národní banka. Jak uvádějí její vlastní statistiky, těsně před Štědrým dnem svítila v účetní kolonce průběžného hospodaření centrální banky rudá číslovka označující ztrátu na pomezí 310 miliard korun. Tak hluboko pod nulu hospodaření centrální banky nepadlo doposud nikdy od rozdělení Československa. Důvodem je boj ČNB s inflací v kombinaci s tvrdou korunou i dědictvím éry devizových intervencí.
Když klíčoví aktéři začínají měnit své dlouhodobě zaběhlé postoje, poznáme, že se na finančním trhu něco děje. Minulý týden překvapila jestřábím tónem Evropská centrální banka. Fakt, že rétoricky začíná přiostřovat i Bank of Japan, notorický proponent záporných úroků, signalizuje, že se definitivně mění „zeitgeist“ a éra ultranízkých sazeb se stává vzdálenou vzpomínkou. Obrat v politice hlavních centrálních bank zvyšuje tlak na ČNB. Ta však setrvává v holubičím módu a úrokové sazby nezvyšuje.
Bezpečný přístav, ostrov stability. V posledních letech pozapomenutá synonyma zlata vrátil naplno do hry letošní rok plný geopolitické a potažmo i ekonomické neurózy. Výsledkem jsou rekordní objemy zlata v aktivech centrálních bank, a to včetně tuzemské. Česká národní banka tak měla ve svých sejfech na počátku letošního prosince žlutý kov v hodnotě bezmála 16 miliard korun, tedy nejvíce od rozdělení Československa v roce 1993. Přesto zůstává Česko výší svých zlatých rezerv daleko za nejvyspělejší částí ...
České předsednictví v Radě Evropské unie se pomalu chýlí ke konci. Podle europoslance a bývalého centrálního bankéře Luďka Niedermayera (TOP 09) bylo úspěšné, naši zemi však nadále čekají obtížné výzvy. „Pokud uspěje volání po rozvolnění pomoci velkým firmám, tak se obávám, že se buď dostaneme do rozpočtové situace, která bude na hranici zvládnutelnosti, nebo české firmy získají menší pomoc než ty zahraniční,“ říká Niedermayer v rozhovoru s deníkem E15.
Obrovský rozruch způsobila v předchozích dnech analýza japonského finančního domu Nomura, podle které hrozí české koruně kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům měnová krize. Podle ekonomů však nejsou obavy namístě. „České koruně určitě hrozí v dohledné době oslabení, ovšem nikoli takové intenzity, aby bylo možné hovořit o měnové krizi,“ říká v rozhovoru pro deník E15 hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Za posílením koruny k euru i dolaru na nejsilnější úrovně od letošního února je především vývoj na světových trzích a změna přístupu investorů k rizikovějším aktivům, mezi které řadí i českou měnu. Další vývoj koruny bude podle nich záviset na krocích centrálních bank v EU a USA. Pokračující posilování české měny spíše čekat nelze, uvedli.
Čerstvě zveřejněná inflace za říjen stěží zvrátí většinový názor, že ČNB už má se zvyšováním úrokových sazeb odpracováno. Na jedné straně je pravda, že meziroční inflace bez započtení nových opatření vlády v oblasti energií opět zesílila. Na druhé straně platí všeobecné přesvědčení, že cenovému růstu dojde v dohledné době dech. Od ledna či února by měl nastoupit klesající trend a zhruba kolem poloviny roku by inflace mohla sklouznout do jednociferných čísel.
