možné koalice volby 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu možné koalice volby 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Základním poznatkem z uplynulého týdne je fakt, že jsme konečně v ostré fázi předvolební kampaně, což je okamžik, kdy se politici zhmotňují v ulicích a domovech pro seniory. Stojí to za několik poznámek, zejména protože se nám nevynořují pozitivní programová témata a zdá se, že kampaně budou stát především na vymezování se: programem bude anti-Babiš, anti-Piráti, anti-covid, anti-korupce (pokolikáté už?) a anti-migrace, pochopitelně.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. V projevu Zeman strany vybídl, aby předložily jasné programy bez frází. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Prezident Miloš Zeman dnes podepsal volební novelu, která zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty a nižší kvora ke vstupu volebních koalic do sněmovny. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.
Hnutí Lidé PRO, jehož vznik v prosinci oznámil bývalý předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář, končí a podpoří jiné opoziční demokratické strany. Na twitteru to oznámil bývalý ředitel protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka, který s Minářem na projektu spolupracoval. Následně to hnutí potvrdilo v tiskové zprávě. Původně hnutí usilovalo o 500 tisíc podpisů, aby kandidovalo v podzimních sněmovních volbách, dosud jich nasbíralo 39 250.
Lákání voličů na nestraníky, jako jsou osobnosti veřejného života, úspěšní podnikatelé a také lékaři nebo učitelé, odzvonilo. Je to patrné ze schválených nebo připravovaných kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Ústavní právník Jan Kysela by po rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil některé pasáže volebního zákona, nevymýšlel převratné změny. Dokonce by zachoval i kritizovanou d'Hondtovu metodu přepočítávání hlasů na mandáty. „Strany by se měly dohodnout pouze na tom, na čem se dohodnout musí,“ apeluje na politiky Kysela. Pokud by shodu nenašli, Česko by se dostalo do ústavní paralýzy. „Ocitli bychom se v situaci, která nemá právní řešení,“ varuje právník.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
Kolegové z ODS říkají předsedkyni jedné z největších oblastních buněk ODS v Praze 8 Vladimíře Ludkové „pražská železná lady“. Zastánkyně konzervativních postojů míní, že její strana měla před volbami do Poslanecké sněmovny postupovat samostatně. „Výsledek trojkoalice bude horší, než je prostý součet preferencí stran,“ míní.
