mzdové náklady zaměstnavatele - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu mzdové náklady zaměstnavatele, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Od počátku letošního ledna je možné, aby se na sdíleném pracovním místě střídalo více zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, ale s kratším úvazkem. Nyní je možné na vytváření sdílených pracovních míst čerpat státní příspěvek. Úřad práce nedávno vyhlásil výzvu v rámci programu Flexi.
Spor kolem rozdílného odměňování pracovníků České pošty v Praze a ostatních regionech se táhne už dlouho a nevypadá to, že by spěl k brzkému konci. Vedení firmy čeká na verdikt Ústavního soudu, několik jejích zaměstnanců naopak chystá za pomoci odborů žalobu. A je možné, že k podobným soudním tahanicím dojde i jinde.
Na vyplacení 13. platů a mimořádných odměn bude mít kvůli vládním zákazům podnikat, propadu tržeb a vyčerpaným finančním rezervám peníze výrazně méně zaměstnavatelů než v minulých letech. Vyplatit odměny ještě před podzimní vlnou koronaviru plánovala třetina firem. Vyplývá to z analýz Hospodářské komory na základě dat firem.
Radikální snížení byrokracie by podle jednatele a majitele společnosti Ritas Radka Zapletala usnadnilo život českým společnostem i institucím. Tvrdí, že pracovní právo je v Česku ideově ve dvacátých letech minulého století. V rozhovoru pro web E15.cz Radek Zapletal komentuje témata bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) či požární ochrany (PO). Popisuje též problémy při zpracování mezd u velkých společností.
Zrušení superhrubé mzdy, kterou do debaty znovu vrací premiér Andrej Babiš (ANO), je blíže svému schválení. Sice je to součástí koaliční smlouvy od počátku kabinetu ANO a ČSSD, změnu lze s vyšší mírou pravděpodobnosti ale očekávat až nyní, kdy se koaliční strany dohodly na podobě zrušení. Nahrávají tomu i blížící se volby do Poslanecké sněmovny a snaha vlády voličům ukázat, že plní, co slíbila.
Soudní prohra České pošty, která za stejnou práci vyplácela vyšší mzdu v Praze než na Moravě, může spustit lavinu žalob. Hospodářská komora proto zaměstnavatele vyzvala, aby zkontrolovali svou stávající mzdovou strategii. Reaguje tím na kauzu, na kterou jako první upozornil deník E15.
K datu 21. května se podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí do programu Antivirus přihlásilo o podporu více než 53 tisíc firem. Dohodu již má s Úřadem práce ČR podepsánu 98 procent z nich. Doposud bylo z programu vyplaceno téměř pět a půl miliardy korun. Jaké jsou nejčastější chyby při podávání žádostí a na co se připravit při následných kontrolách?
Firmy i drobní podnikatelé stále postrádají výraznou pomoc od státu, která by od příštího měsíce zabránila masovému propouštění. „Vláda musí okamžitě nastartovat kurzarbeit. To znamená, aby se stát podílel na mzdových nákladech zaměstnanců, pro které firmy nemají kvůli krizi práci. Menší podniky to už neutáhnou,“ prohlásil viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. Shodný požadavek mají i Hospodářská komora a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Minimální mzda v roce 2020 činí 14 600 korun, tedy o 1 250 korun více než loni.
Ekonomické prognózy pro letošek jsou příznivější než ještě na podzim loňského roku, kdy se nad Českem hrozivěji vznášel stín německé recese. Růst ale stále zůstává nevyzpytatelný. Jak se situace projevuje v domácích firmách? V anketě E15 odpovídali podnikatelé, ale i manažeři a mluvčí významných domácích zaměstnavatelů.
