mzdy nepedagogických pracovníků - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu mzdy nepedagogických pracovníků, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Česká republika by měla ze zákona každoročně vynakládat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, podepsal prezident Petr Pavel.
Poslanecká sněmovna odsouhlasila dvě normy, které zásadně rozšiřují mandatorní výdaje státu. Tedy ty výdaje, u nichž se očekává, že budou „navěky rostoucí“. Je to garance zvyšujících se výdajů ze státní kasy jednak pro resort obrany a pak také pro učitele v Česku. Jako by všichni na chvíli úplně zapomněli, v jak žalostném stavu se nachází rozpočet a k jak dalekosáhlým negativním ekonomickým důsledkům mohou tyto kroky vést.
Poslanci se shodli na změně zákona, který učitelům zaručí od nového roku mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé mzdy. Nebude se však vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to vláda původně navrhovala. Návrh podala skupina koaličních poslanců. Podle opozice bude změna demotivovat asistenty pedagogů nebo speciální pedagogy. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Minimální mzda letos vzrostla v několika zemích včetně Česka. Částečně se v tuzemsku mění i výše takzvané zaručené mzdy. Jaký je rozdíl mezi minimální a zaručenou mzdou a jak si Česko vede ve srovnání s jinými státy?
Pouhé procento z celkového počtu asi sedmdesáti tisíc úředníků oproti slibovaným třinácti procentům propustí příští rok vláda. Plyne to z návrhu státního rozpočtu. Do škol, k armádě, policii a do integrovaného záchranného systému pak nastoupí téměř osm tisíc nových učitelů, vojáků, strážců zákona a hasičů. Stát bude zaměstnávat rekordních půl milionu lidí.
Když premiér Petr Fiala (ODS) oznamoval na konci srpna zprávu o navýšení tarifních mezd zaměstnancům veřejných služeb a státu o deset procent, jedna podstatná informace zapadla. Premiérův dovětek, že dohoda s odboráři nezvýší schodek státního rozpočtu, v důsledku znamenal, že na zvýšení nejsou ve státní pokladně nové peníze. Úředníci tíhu tohoto detailu poznávají nyní. Jejich šéfové musejí hledat úspory a hrozí propouštění.
Vysoké ceny potravin i energií přispívají k sílícímu tlaku na růst platů a mezd. Vláda tento týden absolvovala další kolo jednání s odborovými svazy, které žádají zvýšení platů státních zaměstnanců, a to ještě letos. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jim nevyhověl, není to podle něj v možnostech státního rozpočtu. Mzdy nadále rostou v soukromém sektoru, na prudký růst inflace však nestačí, a Češi tak podle ekonomů reálně chudnou.
Nový zákon lex Ukrajina II byl přijímán v Poslanecké sněmovně jako motivace pro uprchlíky ke vstupu na trh práce, tu je ale podle Magdy Faltové, ředitelky Sdružení pro integraci a migraci a předsedkyně výkonného výboru Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty třeba hledat jinde. Například ve formě zkrácených úvazků, jazykových kurzů a vzdělávání.
Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc zaměstnanců. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli. Znovu se sejdou 19. července.
Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje ministrem školství poslance hnutí STAN a ústavního právníka Vladimíra Balaše. V úterý se s ním sejde. Po dnešní schůzce s prezidentem na zámku v Lánech to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).
