mzdy ve školství 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu mzdy ve školství 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Česko ustrnulo. Lidské pracovníky, kteří na trhu takřka nejsou, nahrazuje roboty příliš pomalu a Západu se dívá dál na záda. „Za poslední čtyři roky jsme se dostali do situace, kdy produktivita práce roste pomaleji než mzdy. Konvergence vůči bohatším zemím se víceméně zastavila okolo roku 2010. Ano, dál rosteme, ale už jen podobně rychle jako Západ. Nedoháníme jej jako v předchozích dekádách,“ říká generální ředitel švédsko-švýcarského gigantu ABB pro Česko Vítězslav Lukáš. V rozhovoru pro E15 popisuje, ...
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Ministr financí Zbyněk Stanjura slíbil, že každoročně ušetří v rozpočtu 70 miliard korun. V příštích letech by se tak podle něj důchody nemusely zvyšovat takovým tempem jako letos, ve hře je i větší zacílení takzvaného výchovného, které stát důchodcům přidá od ledna. Důchody už také podle šéfa státní kasy nemohou být solidárnější. Šetřit se bude muset i ve školství, kam každý rok nastupují tisíce nových zaměstnanců. „Ten trend je neudržitelný. Cíl je kvalitní vzdělávání. Ale není přímá úměra mezi počtem ...
Veřejné finance skončí letos ve schodku 4,6 procenta HDP, příští rok se deficit sníží na 4,3 procenta HDP. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Loni deficit veřejných financí dosáhl 5,9 procenta HDP. Ministr chce příští rok představit opatření, která by strukturální schodek od roku 2024 snížila o jedno procento HDP, tedy asi 70 miliard korun.
Pouhé procento z celkového počtu asi sedmdesáti tisíc úředníků oproti slibovaným třinácti procentům propustí příští rok vláda. Plyne to z návrhu státního rozpočtu. Do škol, k armádě, policii a do integrovaného záchranného systému pak nastoupí téměř osm tisíc nových učitelů, vojáků, strážců zákona a hasičů. Stát bude zaměstnávat rekordních půl milionu lidí.
Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.
Minulý týden představený rozpočet je výsledkem špatné politiky, která se táhne už od předloňského roku, kdy současná největší vládní strana ODS v alianci se svým úhlavním nepřítelem ANO obrala erár o sto miliard korun zrušením superhrubé mzdy. Tím pomohla především zaměstnancům s vyššími příjmy. To je optika, skrze niž je nyní potřeba posuzovat marketingové úsilí vládní koalice na téma „jak zastavit zadlužování“.
Průměrný plat učitelů vzrostl loni podle predikce ministerstva školství na 48 444 korun. V meziročním srovnání si tak vyučující polepšili asi o devět procent a proti roku 2017 o 53,6 procenta. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo školství. Příjem pedagogických pracovníků včetně například vychovatelek a asistentů pedagoga byl podle predikce úřadu v průměru 45 501 korun.
Prioritami vlády Petra Fialy (ODS) jsou stabilizace veřejných financí, orientace na EU a NATO nebo penzijní reforma, vyplývá z preambule programového prohlášení. Mezi klíčové oblasti řadí vláda také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury.
Složení budoucí vlády tvoří pět politických stran a hnutí. Konkrétně jsou to ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Česká pirátská strana. Vláda obsadí osmnáct křesel, tedy o tři více než současná vláda ANO a ČSSD.
