mzdy ve zdravotnictví 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu mzdy ve zdravotnictví 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Podle analytiků je za růstem mezd oživení ekonomiky a nízká nezaměstnanost. Očekávají, že za celý rok bude reálná mzda stagnovat.
Sněmovnou schválená verze daňového balíčku se sazbou 15 procent u daně z příjmu znamená rozvrat veřejných financí. Republika se enormně zadluží, dlouhodobě budou v ohrožení zdravotní i sociální systém, myslí si vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Balíček ve Sněmovně prosadilo vládní ANO spolu s opozičními ODS a SPD. Část straníků volá po odchodu z vlády, Hamáček to odmítá.
Závěrečná debata prezidentských kandidátů byla do značné míry kopií té první, s rozdílem, že tentokrát bylo rozumět tomu, co Donald Trump a Joe Biden říkají. Opět se probírala ta samá témata od pandemie, přes klimatické změny až po ekonomické otázky. Oba uchazeči o křeslo v Bílém domě předvedli solidní řečnický výkon, především Trump se snažil vyvarovat svých excesů z první diskuze. Jejich šancemi na vítězství však tento večer nejspíš výrazněji nezahýbe.
Růst důchodů, zvýšení platů učitelů, vyšší výdaje na zdravotnictví nebo sociální dávky a růst investic. To všechno jsou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) důvody, proč vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují.
Rok 2020 se do encyklopedií pravděpodobně zapíše dvěma zkratkovitými větami: Z funkce odstoupil japonský premiér Šinzó Abe, strůjce ekonomické koncepce zvané abenomika. A veřejný dluh země vycházejícího slunce překročil 250 procent hrubého domácího produktu.
Krajské nemocnice letos prověřila koronavirová pandemie víc, než by si to přály. Zatímco státním nemocnicím vláda dala během pandemie několik miliard korun na oddlužení, hejtmané od vlády slyšeli, že zadluženost krajských nemocnic je jejich starost. S blížícími se krajskými volbami se právě modernizace a platby regionálního zdravotnictví opět stávají tématem.
Patrně nejproblematičtějším krajem ve východní části České republiky je Moravskoslezský, který dosud zápasí s odklonem od těžby uhlí a s nejvyšší nezaměstnaností. To s sebou nese i sociální problémy a kriminalitu. Některé kraje mají odlehlejší lokality s nevyhovující dopravní infrastrukturou a vylidňují se. Alarmující je zejména odliv mladých mozků, které tam nevidí příležitosti. Ve Zlínském kraji se bude předvolební boj točit kolem kontroverzního záměru vybudovat novou nemocnici.
Vláda souhlasila s přesunem 6,4 miliardy korun mezi fondy EU, peníze budou využity na financování programu Antivirus. Zároveň rozhodla, že část peněz z EU v rámci záchranného fondu EU bude rozdělena primárně do zdravotnictví, na sociální infrastrukturu, integrovaný záchranný systém a na kyberbezpečnost. Na twitteru o tom informovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Zdravotnický materiál za miliardy korun má po zkušenostech z pandemie nyní zamířit do skladů Správy státních hmotných rezerv. Ještě v únoru tam bylo pouze pár desítek tisíc roušek, ochranných obleků či brýlí. „Před pandemií asi nikdo nedokázal odhadnout, zda to je moc, nebo málo. Stav rezerv byl prostě podseklý,“ říká šéf správy Pavel Švagr.
