náhrada mzdy v době nemoci - vše o tématu

Pandemie onemocnění covid-19 ovlivnila fungování řady českých firem. A jistě se dotkne i toho, jak společnosti přistupují k zaměstnaneckým benefitům. Ty v posledních letech zažívaly vzhledem k nedostatku pracovní síly na trhu nebývalý rozkvět. 

Spravedlivější výpočet dovolené pro zaměstnance s různě dlouhými směnami nebo možnost pro rodiče malých dětí či seniory dělit se o jednu pracovní pozici. To jsou nejdůležitější změny, které od příštího roku přinese novela zákoníku práce. Mění také podmínky pro práci v EU kvůli rozmachu agenturního zaměstnávání.

Se zpožděním, ale přece. Tak reagují firmy a drobní podnikatelé na sadu rozhodnutí vlády, která jim má pomoci překonat problémy způsobené pandemií koronaviru. Mají však další požadavky. Na kabinet Andreje Babiše (ANO) tlačí také opozice, žádá další balíček krizových opatření.

Zrušení třídenní karenční doby s sebou přináší i změny ve výpočtu nemocenské. Nemocenskou dnes zaměstnavatel vyplácí od prvního dne nemoci. S tím se váže i fakt, že zaměstnavatelé už přemýšlí i nad zrušením takzvaných sick-days. Nový zákon zároveň upravuje pravidla pro zaměstnavatele i OSVČ.

Jsou to dva měsíce, kdy byla zrušena karenční doba a nemocní pracovníci opět začali dostávat náhradu mzdy i za první tři dny stonání. Kromě toho se soukromý sektor obává i dalších požadavků ČSSD, komunistů a odborářů.

Zaměstnanci mají i v případě skončení pracovního poměru nárok na některé nemocenské dávky, jestliže je dodržena ochranná lhůta. Kdy mají nastávající maminky nárok na mateřskou, když už jim netrvá pracovní smlouva?

Během pracovní neschopnosti obdrží zaměstnanci nově více peněz, neboť se od července ruší karenční doba u náhrady mzdy, kterou vyplácí zaměstnancům v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti zaměstnavatel.

V případě pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci v pracovní neschopnosti nemocenská, ale až od 15. kalendářního dne. V prvních dvou týdnech tak zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy.