náklady zaměstnavatele na zaměstnance - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu náklady zaměstnavatele na zaměstnance, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Co mají společného povodně a inflace? Oba jevy přicházejí ve vlnách, po jejichž opadnutí zůstávají škody. Současná inflační vlna je zjevně v celé Evropě na ústupu. Dubnový vývoj cen překvapil citelným zmírněním růstu a květen s vysokou pravděpodobností dobré zprávy rozšíří.
Ministr financí Zbyněk Stanjura připouští, že konsolidační balíček ještě může doznat některých změn po jednání se zaměstnavateli a podnikateli. „Možná jsme něco úplně nedomysleli, takže nějaký detail budeme ještě projednávat, budeme to řešit v příštích týdnech,“ uvedl šéf státní kasy.
Současná ekonomická situace výrazně dopadá na mileniály, tedy lidi, kteří vstupovali do dospělosti přibližně na přelomu tisíciletí, stejně jako na pozdější generaci Z, tedy na ty, kteří jsou teprve pár let na trhu práce nebo na něj pomalu vstupují. Ačkoliv je zejména u mladších lidí často skloňovaná touha po rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, kvůli rostoucím nákladům musí pracovat stále více. Bojují také s přetrvávajícím stresem a vyhořením. Čeští příslušníci mladších generací ovšem v porovnání ...
Zaměstnavatelé a jejich péče o pracovní prostředí, podporu zdravého životního stylu a organizace pracovnělékařských služeb jsou důležitou součástí zdravotnického systému. Osvědčili se během koronavirové pandemie, kdy důsledně dohlíželi na dodržování preventivních opatření, která bránila šíření globální nemoci. Nyní je na stole otázka, zda by zaměstnavatelé nemohli podpořit prevenci a dobrý zdravotní stav zaměstnanců ještě víc. Vydělali by na tom i všichni ostatní – od zaměstnanců po správce státní pokladny...
V Praze se v letošním roce dostaví 130 tisíc metrů čtverečních kanceláří, jak vyplývá z tržních reportů společnosti Savills. Za poslední roky se jedná spíše o nadprůměrné číslo, tento rok dojde totiž k dokončení několika velkých projektů, jako je Masaryčka, Waltrovka, Port 7, Hagibor a pár dalších. V roce 2024 odhaduji návrat na úroveň roku 2022, tedy zhruba na 80 tisíc metrů čtverečních.
Vedle novely zákoníku práce, jehož první čtení proběhlo minulý týden ve sněmovně, jsou dohody o provedení práce a pracovní činnosti také předmětem konsolidačního balíčku. Vláda se je těmito předpisy snaží povýšit na úroveň hlavních pracovních poměrů, čímž by dohodářům zajistila důchod. Pracovní trh však musí být flexibilní, jak zdůrazňuje šéfka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Nový zákoník práce sice považuje za nesystematický, ale oceňuje některé ...
Dlouholetý viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj byl zvolen šéfem nejvlivnějšího sdružení firem v Česku. Kritizuje vládu, která hovoří o zvyšování daní nebo rušení dotací, ale s podniky se o tom nebaví. Chybí mu také opatření v migrační politice, která by odstranila nedostatek některých profesí, jako jsou svářeči nebo CNC operátoři. V otázce zájmu zahraničních investorů o Česko vidí největší bariéru v koruně. „Nejpozději do konce dekády musíme přijmout euro, koruna nás znevýhodňuje,“ říká.
Už několik let na českém pracovním trhu panuje napjatý stav, jelikož na řadu pozic neexistuje dostatek kandidátů. Firmy se proto vrhají na digitalizaci, díky které mohou některé dosud lidské činnosti nahradit efektivnějším vnitřním fungování či automatizací konkrétních procesů. Vyplývá to z reportu Digitalizace podniků 2022, který zpracovala společnost Asseco Solutions.
Hledání top manažera trvá i půl roku a za kompletní službu si headhunter čili lovec hlav naúčtuje průměrně tři sta tisíc korun. V poslední době se navíc lidé shánějí čím dál častěji v tichosti, takže ani člověk, kterého chce firma nahradit, o ničem neví. „Tahle část naší práce může být zvenčí považována za méně etickou, jenže záleží na úhlu pohledu. Když to otočíme, je to pracovní trh,“ uvádí spoluzakladatel headhunterské kanceláře Wolf Hunt Ivar Mesenský.
Když se zaměstnanec zraní v práci nebo se člověk stane obětí dopravní nehody, má nárok na odškodnění. V praxi však pojišťovny často vyměřují výrazně nižší odškodnění, než na jaké mají poškození nárok. Advokáti lidem proto radí, ať trvají na svých nárocích, které jsou vymahatelné několik, třeba i 10 let zpětně.
