nákup vrtulníků pro českou armádu - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu nákup vrtulníků pro českou armádu, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna potvrdil pokutu 550 milionů korun pro ministerstvo obrany za tendr na armádní vrtulníky. Ministerstvo je za 17 miliard koupilo od firmy Bell. Pokuta je pravomocná a obrana ji musí zaplatit, uvedl úřad. Rezort obrany je nadále přesvědčen, že postupoval správně. S rozhodnutím nesouhlasí a bude se proti němu bránit soudně. Pokutu ale zaplatí, sdělil mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu obrany pokutu 550 milionů korun za chyby při zakázce na armádní vrtulníky. Ministerstvo je za 17 miliard koupilo od americké firmy Bell. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Pokuta není pravomocná, ministerstvo oznámilo, že proti ní podá rozklad k předsedovi úřadu. Na uložení pokuty upozornil server Novinky.cz.
Nad řadou chystaných armádních zakázek visí otazník. Přestože se blíží konec listopadu, ministerstvo obrany stále neví, s kolika penězi bude napřesrok hospodařit. KSČM trvá na desetimiliardovém škrtu, jímž podmiňuje souhlas se státním rozpočtem.
Česko jako první země visegrádské skupiny založí pod ministerstvem obrany zvláštní agenturu, která výrobcům vojenské techniky, zbraní, softwaru či bezpečnostních systémů umožní prodávat na mezivládní úrovni. Oproti jiným státům dosud české firmy takovou politickou podporu, jejíž součástí jsou finanční záruky nebo užší spolupráce armád, neměly. To je oproti zahraniční konkurenci znevýhodňovalo.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zamítl rozklad společnosti Leonardo kvůli zakázce ministerstva obrany na nákup vojenských vrtulníků z USA. Na twitteru to dnes oznámil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Bylo tak potvrzeno původní rozhodnutí antimonopolního úřadu z letošního srpna, které povolilo ministerstvu pokračovat v nákupu vrtulníků od firmy Bell z USA za 17 miliard korun i přes chyby, kterých se během výběru dodavatele dopustilo.
Prvních šest z celkem čtrnácti švédských stíhaček JAS-39 Gripen, které nahradily zastaralá letadla MiG-21, dostali čeští piloti 26. dubna 2005. Stalo se tak po dlouhém výběru nových nadzvukových letounů pro českou armádu, který skončil v červnu 2004, kdy koaliční vláda v čele s premiérem Vladimírem Špidlou schválila desetiletý pronájem gripenů. V roce 2014 pak kabinet Bohuslava Sobotky schválil prodloužení pronájmu gripenů až do roku 2027.
Pokud může, televizním kamerám se šéf rezortu obrany Lubomír Metnar (ANO) vyhýbá. Ve vládě se drží role „nepolitického odborníka“, je v ústraní. Ani po vypuknutí epidemie koronaviru o něm téměř nebylo slyšet, přestože se armáda do boje s nákazou zapojila. Obrat nastal nyní po zveřejnění Metnarova návrhu posílit v krizových situacích pravomoci vlády, případně premiéra na úkor Poslanecké sněmovny a Senátu.
Ministři obrany ČR Lubomír Metnar a USA Mark Esper ve Washingtonu stvrdili podpisem nákup vojenských vrtulníků pro českou armádu. Česká republika formou mezivládní dohody pořídí 12 vrtulníků firmy Bell za 14,6 miliardy korun. Ve výzbroji české armády nahradí ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35.
Do výroby amerických vrtulníků pro českou armádu se zapojí státní podniky LOM Praha a Vojenský technický ústav (VTÚ), ale i soukromé firmy Aero Vodochody, Ray Service a VR Group. Jejich podíl na zakázce by měl dosáhnout 30 procent. S americkým výrobcem Bell už podepsaly příslušná memoranda. Před čtvrtečním podpisem dokumentu, který v USA pořízení amerických strojů za 14,6 miliardy korun bez DPH završí, to řekl ministr obrany Lubomír Metnar.
Celou dekádu trvalo ministerstvu obrany, než zvolilo vhodnou náhradu za radary P-37 z bývalého Sovětského svazu, jejichž životnost je už v současnosti několikanásobně překročena. Dnešním podpisem smlouvy s izraelskou společností Elta Systems zároveň uplynuly tři roky od chvíle, kdy o výběru těchto mobilních 3D radarů rozhodla tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Samotné radary budou stát 3,5 miliardy korun, zajištění servisu na dvacet let pak asi další 2,5 miliardy.
