nastavení satelitu - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu nastavení satelitu, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Slunce prochází vrcholem aktivity svého zhruba jedenáctiletého cyklu. Před pár dny vědci zpozorovali koronální díru (velkou sluneční skvrnu) o průměru asi třiceti Zemí. Byla to jedna z největších děr za dlouhou dobu, nicméně příliš paniky oproti těm dřívějším a menším nevyvolala – po povrchu Slunce totiž klouže pryč ze zorného pole Země, kterou tak případným výronem sluneční hmoty neohrozí. Totéž se však nedá říct o díře, která byla detekována v noci na středu.
V září Apple představil čtveřici nových iPhonů 14. Prodejně nepříliš úspěšné modely mini společnost nahradila naopak větší verzí s přídomkem Plus, ale ani s ní to vzhledem k prodejům nevypadá nijak růžově. Oproti tomu o iPhony 14 Pro je boj, jenže je to boj poněkud beznadějný. Chcete-li na Vánoce nový telefon Applu, musíte volit buď základní verzi, nebo právě iPhone 14 Plus.
Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) není zrovna organizací, jejíž činnost by plnila stránky novin každý den. Jde o celkem starobylou instituci. Působí sice pod Spojenými národy, ale vznikla dříve, už v roce 1865, jako Mezinárodní telegrafní unie, aby pomohla standardizovat telegrafní provoz. Dnes působí jako organizace, která například koordinuje přidělování kmitočtového spektra pro globální využívání nebo přiděluje oběžné dráhy pro komunikační satelity.
Apple zahájil svou Far Out Keynote klasicky, tedy efektním přeletem skrze svůj kampus Apple Park v Kalifornii. Jako první, opět už tradičně, se nám představil CEO společnosti Tim Cook, a to podle očekávání z předtočeného videa. Ten hned na začátek prozradil, že na řadu přijdou tři produkty.
Česko bude mít své oko do vesmíru. Přední vědci a firmy z oboru začali pracovat na družici, která bude jedním z mála svého druhu, které lidstvo poslalo na orbitu. Hlavním cílem projektu Quvik bude sledování srážek neutronových hvězd, případně neutronové hvězdy a černé díry. Pokud vše půjde podle plánu, mise s odhadovanou hodnotou 15 milionů eur odstartuje v roce 2026.
Připravovaná novela stavebního zákona nejde naproti silné urbanizaci, kterou česká města v čele s Prahou právě procházejí. Česká metropole je v bytové krizi, ale staví se o polovinu méně bytů, než by bylo potřeba ke zlepšení. V současnosti přitéká z Prahy do státní kasy 240 miliard korun ročně. I proto by stát měl mít zájem na tom, aby Praha byla městem pro dva miliony lidí. Hledáme inspiraci v ostatních velkých evropských městech, ale v porovnání s nimi jsou pravomoci pražského magistrátu slabé. Na těchto...
Jeden z nejznámějších českých architektů a urbanistů Pavel Hnilička v příštích letech výrazně promluví do budoucí podoby Prahy a řady dalších měst a obcí. Podle jeho návrhu se postaví nová dominanta Smíchova – sídlo České spořitelny, zrekonstruuje se Vítězné náměstí či zastaví pustý Rohanský ostrov. „Chybí u nás funkční systém plánování. Když plánuju zastavět větší území, musím dopředu promyslet urbanismus, a ne počkat, kde vyleze ulice a kde náměstí,“ říká.
Architekta a urbanistu Pavla Hniličku nikdy neopouští nadšení, když se může rozpovídat o moderním urbanismu, o krásných čtvrtích, kde se bydlí, pracuje a odpočívá zároveň a které lze zatím najít jen v zahraničí. „U nás je řada architektů, kteří tvoří skutečně krásné budovy. Ale velké developmenty se od devadesátých let pořád dělají v duchu sídlišť. Třeba hezčích a barevnějších, ale stále jsou to domy nahodile naházené do prostoru, kam se přivedou přípojky a cesty,“ posteskne si.
Futurolog Alvin Toffler ve své slavné knize Třetí vlna popsal, jak služby zhruba od poloviny minulého století přebíraly od tradičního průmyslu roli tahouna západní ekonomiky. Počet bílých límečků a zaměstnanců služeb poprvé v dějinách převýšil počet dělnických modrých límečků. První hospodářské krize nového tisíciletí ale ukázaly, že zpracovatelský průmysl do starého železa nepatří. Ekonomickým potížím na přelomu prvních dvou dekád 21. století dokázaly lépe čelit země s vyšším podílem moderního průmyslu. ...
Když premiér Babiš glosoval dramatickou situaci v Bělorusku, její možné rozuzlení přirovnal ke dvěma klíčovým křižovatkám českých a slovenských dějin: k listopadu 1989 a srpnu 1968. Takové analogie jsou lákavé. Jenomže i když pohled na vývoj v Bělorusku dojem určitých podobností s Československem v roce 1989 nebo i 1968 vyvolává, platí především, že dějiny se nikdy úplně neopakují. Přesto stojí za to ony analogie zvážit.
