návrh na zvýšení minimální mzdy 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu návrh na zvýšení minimální mzdy 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.
Rozdíl v průměrných odměnách žen a mužů v Evropské unii je v průměru 13 procent, v České republice jde o 16,4 procenta, ukázala statistika Eurostatu za rok 2020. Dopad nerovného odměňování můžeme pozorovat v nízké životní úrovni samoživitelek i nízkých důchodech žen. K rovnosti v odměňování pomůže zvýšení transparentnosti zakotvené v evropské směrnici i novela zákoníku práce, která má být předložena již v roce 2023.
Důchody v posledních letech příliš rychle rostou, systém udržují vyrovnaný pouze stále vyšší půjčky. Zatímco v letech 2013 až 2017 vzrostly výdaje o třicet miliard korun, za poslední čtyři roky o 150 miliard. Příští rok spolknou penze rekordních 670 miliard. To je o polovinu více než v roce 2018. Navíc stárne populace. Lidí ve věku nad 65 let je téměř 2,2 milionu, tvoří už pětinu všech obyvatel. Před deseti lety jich bylo 1,7 milionu.
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí vždy platit měsíční zálohy na zdravotním pojištění. Pro příští rok se minimální měsíční záloha dle návrhu MPSV zvyšuje o 95 korun. Podívejme se v praktických příkladech, jaké budou OSVČ platit zálohy na zdravotním pojištění.
V sociálním systému nelze nikdy dosáhnout úplné spravedlnosti a spokojenosti všech, odráží ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kritiku pětitisícového příspěvku na dítě. Nesouhlasí ani s výhradami, že jde o snahu vlády naklonit si před podzimními komunálními volbami střední třídu. „Například rodina v Praze nebo Brně má dvě až tři děti a splácí hypotéku v rozmezí od 20 do 30 tisíc korun. Není těžké si spočítat, kolik jim zůstane na běžný chod domácnosti,“ argumentuje. Pomoc lidem s ...
Minulý týden představený rozpočet je výsledkem špatné politiky, která se táhne už od předloňského roku, kdy současná největší vládní strana ODS v alianci se svým úhlavním nepřítelem ANO obrala erár o sto miliard korun zrušením superhrubé mzdy. Tím pomohla především zaměstnancům s vyššími příjmy. To je optika, skrze niž je nyní potřeba posuzovat marketingové úsilí vládní koalice na téma „jak zastavit zadlužování“.
INFO.CZ | Je současná post-pandemická situace podobná období po I. světové válce? Předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová říká, že v jednotlivých obdobích vidí řadu podobností. „Tehdy měli lidé rovněž odloženou spotřebu, nabídka byla velmi slabá, válečná výroba se musela přeorientovat na mírové hospodářství. A byly i disrupce v dopravě,“ srovnává obě období Zamrazilová v dvojrozhovoru s dalším členem NRR Mojmírem Hamplem. „A svět se tehdy taky vzpamatovával z pandemie,“ doplňuje Hampl.
Evropské environmentální tažení přinese jedno z největších přerozdělení bohatství od revoluce a poměr sil se přeskupí i v Evropě, očekává prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „V Unii zvítězí ty země, které své ekonomiky učiní udržitelné co nejrychleji a nejšikovněji. Zatím hrozí, že Česko bude spíš na straně poražených,“ varuje Dlouhý.
Prioritami vlády Petra Fialy (ODS) jsou stabilizace veřejných financí, orientace na EU a NATO nebo penzijní reforma, vyplývá z preambule programového prohlášení. Mezi klíčové oblasti řadí vláda také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury.
Penzijní fondy mnoha konzervativním střadatelům nevynášejí, protože často nedokážou překonat inflaci. Lidé si navíc spoří málo, krátce a s nízkým rizikem, do penze tak odcházejí přinejlepším s několika stovkami tisíc korun. Podle prezidenta Asociace penzijních společností Aleše Poklopa je třeba zásadně překopat způsob, jak stát vyplácí příspěvky na spoření, a také zvážit, zda by vstup do třetího spořícího pilíře neměl být automatický.