návrh státního rozpočtu 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu návrh státního rozpočtu 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Úřad pro ochranu osobních údajů loni vystavil 57 pokut za porušení nařízení o ochraně osobních údajů označované jako GDPR v celkové výši 7,3 milionu korun. Oproti roku 2019 tak státní inspektoři výrazně přitvrdili. Většinou jde zatím o prvostupňová rozhodnutí, vůči kterým se mohou firmy odvolat. Předloni úřad trestal osmnáckrát, hříšníci by měli státnímu rozpočtu přispět celkem 620 tisíci. Výši průměrné sankce zečtyřnásobil z 34 tisíc na téměř 130 tisíc.
U evropských dotací se v programovém období 2021 až 2027 zvýší podíl spolufinancování ze státního rozpočtu v pěti krajích a hlavním městě. Ve Středočeském, Plzeňském, Jihočeském, Jihomoravském kraji a na Vysočině vzroste z 15 na 30 procent. V Praze se zvýší z 50 na 60 procent. V ostatních krajích zůstane na 15 procentech. Informovala o tom ministerstva financí (MF) a pro místní rozvoj (MMR).
Dopravci zatím letos získali od státu na kompenzacích za slevy na jízdném podstatně méně než v minulém roce. Kvůli koronavirové pandemii, která částečně ochromila regionální železniční i autobusovou dopravu, vyplatil stát dopravcům od začátku roku do září 2,8 miliardy korun, loni za stejné období se jednalo o 4,3 miliardy korun. Ministerstvo ve svém rozpočtu na příští rok počítá s tím, že se využívání slev vrátí na předkrizovou úroveň.
Praha má po ministerstvu práce a sociálních věcí a rezortu školství třetí největší rozpočet v republice. Propady v příjmech, ať už vinou klesající ekonomiky či daňových změn, tak v hlavním městě představují mnoho miliard korun. Město proto zvažuje pětimiliardový úvěr. „Praha si historicky půjčila na obnovu města po povodních v roce 2002. Dá se říci, že postupujeme na základě této praxe,“ říká náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě), který je pražským „ministrem financí”.
Poslanci schválili největší daňové změny za více než deset let. Se zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů spolu se zvýšením daňové slevy na poplatníka má zůstat lidem v kapsách ročně až 130 miliard korun, které by jinak odvedli státu. To však podle ekonomky Danuše Nerudové povede k dalšímu zadlužování země, na které doplatí všichni. „Je potřeba si uvědomit, že vyšší dluh jde zaplatit jen vyššími daněmi,“ říká rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
Místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru za ODS Jana Skopečka překvapuje, že sociální demokraté nebo komunisté začali hovořit o rozpočtové odpovědnosti. „Když sněmovna v předchozích letech schvalovala další a další výdaje navíc, které strukturu veřejných rozpočtů destruují, nikoho to příliš nevzrušovalo. Když ale přijde na snížení daní, oheň je na střeše,“ říká.
Úředníků, učitelů, policistů a dalších státních zaměstnanců přibude i napřesrok. Z nynějších 475,4 tisíce lidí se státní správa rozroste o téměř sedm tisíc nových míst. Vláda v návrhu státního rozpočtu na rok 2021 plánuje na všechny tyto své pracovníky vynaložit 239,9 miliardy korun. Oproti letošku to má být o 12,8 miliardy více. Kritizuje to opozice, analytici i Nejvyšší kontrolní úřad. Do finančního plánu nejsou zahrnuti zdravotníci, kteří jsou placeni z veřejného zdravotního pojištění.
Ruská federace zveřejnila v závěru minulého týdne detailní plány svých státních výdajů pro příští rok. Kreml se chystá štědře podporovat nejchudší vrstvy a naopak výrazněji zdanit bohaté a některá průmyslová odvětví. Seškrtá také útraty za armádu.
Dlouhodobé financování důchodů na dluh by nemělo být standardem. Důstojné peníze si ale zaslouží i stávající penzisté. Daňová reforma, která by měla nalézt další zdroje, ještě chvíli potrvá, říká ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami snížení daně z příjmu zaměstnanců v rozmezí od 15 do 19 procent. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) zároveň uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky a jejím nahrazení progresivním zdaněním. Schillerová to řekla v rozhovoru pro Lidové noviny (LN).