nedaňové výdaje - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu nedaňové výdaje, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Tornádo na jižní Moravě ukázalo, že Češi drží při sobě zejména v těch chvílích, kdy jde do tuhého. Zároveň ale i potvrdilo známé rčení o tom, že každý dobrý skutek může být i po zásluze potrestán. Což z hlediska daní platí takřka vždy, když se fyzická osoba rozhodne přímo darovat peníze jiné fyzické osobě.
Darování je důležité vnímat i z pohledu daňového práva. Je to právě daňové právo, které stanovuje pro darování základní pravidla, může pomoc příjemci daru obdržet celou nezdaněnou výši daru a poskytovatele daru přesvědčit pomocí daňových úlev o poskytnutí daru většího.
Až 150 miliard korun, které chce sociální demokracie vygenerovat novými daněmi, se ukazuje jako nadnesený odhad. Pokud by strana prosadila svůj program, zavedení nebo zvýšení některých sazeb by vyneslo přibližně 50 miliard korun. Další miliardy by získala redukcí daňových výjimek. Plyne to z údajů ČSSD, které má deník E15 k dispozici.
Někteří odborníci přišli s nápadem zdanění tzv. druhých bytů. Jde o byty, které občané drží buď za účelem investice nebo pro účely své rekreace například jako chatu. Při nedostatku bytů, zvyšujících se cenám bytů a nedostupnosti hypoték se snaží zákonodárci najít způsob, jak zajistit dostatek bytů a srazit cenu z astronomických částek na částky tržně přiměřené.
Expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla se chystá na návrat do vysoké politiky. Pokud sociální demokracie uspěje v podzimních volbách a Špidla získá dostatečné množství preferenčních hlasů, může se po dlouhých letech stát znovu poslancem. Ale českou politiku ovlivňuje i bez zákonodárného mandátu. Z pozice poradce ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové je spoluautorem nejnovější důchodové reformy, kterou mají podle představ ČSSD zčásti zaplatit velké korporace. Špidla a jeho ...
Optimisté jásají – svět konečně nabral jasný směr k reformě mezinárodního daňového systému. Realisté upozorňují, že jsme pořád někde uprostřed dlouhého maratonu náročných jednání na půdě světových organizací. Čerstvá dohoda skupiny vyspělých ekonomik G7 přináší především důležité signály – ale zdaleka ne konkrétní detaily, s čím mohou do budoucna počítat korporace.
Paní ministryně našla recept, jak zkrotit šílený deficit rozpočtu, který svou prací pomohla vytvořit. V rozhovoru pro Lidové noviny říká, že „Nechme daně nízké, zrušme výjimky“.
Tři sta korun nad zákonnou valorizaci pro seniory, zvýšení přídavků na děti nebo růst daňového zvýhodnění na druhého a třetího potomka. Jen tato tři opatření zatíží každoročně státní rozpočet více než sedmnácti miliardami korun. Další téměř dvě desítky miliard má pohltit přidání učitelům, které podporuje vláda i opozice. Analytici namítají, že se tak ještě více rozevřou mzdové nůžky mezi státním a soukromým sektorem.
Praha, která má rozpočet jako střední ministerstvo, se letos potýká s velkými výpadky příjmů. A to nejen kvůli koronavirové pandemii, ale i kvůli snížení daně z příjmu. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) chce situaci řešit zejména úsporami, investice omezovat nechce. „Musíme teď zainvestovat do zelené obnovy a pak se nám to vrátí,“ říká o velkých projektech, které jeho koalice započala a které by chtěl dotáhnout.
Starosta Dolních Břežan a náměstek středočeské hejtmanky Věslav Michalik (STAN) patří mezi nejvážnější kandidáty na příštího ministra financí. Chce prosadit to, co se zatím v české politice nikomu nepodařilo: výrazně seškrtat daňové výjimky, zavést vyšší daň z komerčních nemovitostí či rychlé odpisy na robotizaci. „Z krize se proinvestujeme, ale jen se zapojením soukromého sektoru,” říká.
