nedostatek uhlí - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu nedostatek uhlí, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
I když mnozí evropští politici stále označují ruskou invazi na Ukrajinu za příčinu evropské energetické krize, je dnes více než jasné, že ruská invaze evropskou krizi především odhalila a urychlila. Příčiny jsou totiž veskrze domácí: způsobilo je dvacet let pochybné a krátkozraké energetické politiky EU. O to větší úkol před Evropou nyní stojí – je to zásadní výzva, která silně ovlivní její budoucnost. Komentář vyšel na Info.cz.
Pokud se pohybujete v byznysu, a nemusí to být jen v Česku, zpravidla od státu moc příjemných překvapení neočekáváte. A když se něco chystá, jste ve střehu. Nepřekvapivě tedy mezi minoritními akcionáři ČEZ vyvolala poplach novela zákona o obchodních korporacích, v níž si vláda dost usnadnila již dlouho avizované rozdělení energetického gigantu. V případě schválení bude tahat ve sporech s akcionáři za delší provaz a dělení prakticky nepůjde zablokovat. Ke schválení rozdělení společnosti má stačit 75 procent...
Evropské státy v obavě z energetických potíží před zimou hledaly po celém světě náhradu za sankcionované ruské uhlí. Nakonec ho spálily méně, než se čekalo, a kontinent se ho nyní zbavuje. Surovina z Kolumbie či Jižní Afriky tak nyní míří do Asie, kam se svou produkci zároveň snaží udat i Rusko. Cena uhlí pro elektrárny tak prudce poklesla.
Současná ekonomická situace výrazně dopadá na mileniály, tedy lidi, kteří vstupovali do dospělosti přibližně na přelomu tisíciletí, stejně jako na pozdější generaci Z, tedy na ty, kteří jsou teprve pár let na trhu práce nebo na něj pomalu vstupují. Ačkoliv je zejména u mladších lidí často skloňovaná touha po rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, kvůli rostoucím nákladům musí pracovat stále více. Bojují také s přetrvávajícím stresem a vyhořením. Čeští příslušníci mladších generací ovšem v porovnání ...
Zelená dohoda pro Evropu bezesporu vzbuzuje emoce. Shoda se těžko hledá nejen mezi širokou veřejností a podniky, ale také v případě politiků. „Na klimatickou změnu je třeba reagovat a nepodcenit ji, tempo a provedení ovšem musí mít hlavu a patu,“ říká europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Renew Europe) a dodává: „Musíme si uvědomit, že v případě klimatické změny tahá Evropa za kratší stranu provazu.“
Jedna z nejtradičnějších firem v tuzemském jaderném průmyslu, plzeňská Škoda JS, věří v renesanci svého oboru. Její šéf František Krček je navíc přesvědčený, že český průmysl zvládne velkou část budoucích zakázek zajistit sám. A pokud by se stavěly čtyři velké jaderné bloky, potenciální zakázky by byly skutečně významné. „U jednoho bloku jde určitě o miliardy korun. Pokud by se stavěly čtyři, mohlo by to být i dvojciferné číslo v miliardách,“ uvádí Krček s tím, že Škoda JS počítá také se zakázkami pro malé...
Dobré ráno! Je 137. den roku, svátek má Aneta. V tento den před 32 lety se český horolezec Leopold Sulovský stal prvním Čechem, který vystoupil na vrchol nejvyšší hory světa Mount Everest. Přečtěte si nejdůležitější zprávy posledních hodin.
Klimatické plány Evropské unie počítají s ukončením těžby uhlí. Jenom v Česku kvůli tomu v příštích letech zanikne až 25 tisíc pracovních míst. Odstavené uhelné elektrárny však mohou být nahrazeny malými modulárními reaktory. Takový je alespoň záměr projektu Phoenix, který letos ve střední a východní Evropě spouští americká vláda. Projekt se též zaměřuje na Eurasii. Tuzemští odborníci nápad vítají, byť poukazují na možné obtíže při jeho uskutečňování.
Současné ceny emisních povolenek jsou nyní v Evropě na „správných“ úrovních, říká ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ Paul Jackson, globální vedoucí výzkumu alokace aktiv společnosti Invesco. Jackson připouští, že vysoké ceny za uhlík podlamují konkurenceschopnost některých evropských odvětví – v jiných oblastech však podle něj zase konkurenceschopnosti prospívají.
Evropa přežila první válečnou zimu bez výpadků elektřiny, ekonomické krize a pouličních nepokojů bez ohledu na úsilí Kremlu, který rozpoutal proti EU energetickou válku. Ovšem vyhráno zdaleka není. Evropa se stále nedokáže obejít bez ruského zemního plynu, podle analytiků bruselského think-tanku Bruegel letos státy Evropské unie zakoupí v Rusku plyn a ropu v celkové hodnotě mezi 14 a 69 miliardami eur.
