německá hyperinflace - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu německá hyperinflace, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Vysoká inflace pokračuje i v roce 2023. V některých státech překonala desetiprocentní hranici, což s sebou přináší ekonomické problémy. V Česku patří růst cen mezi nejdramatičtější z rozvinutých států, nicméně v dubnu meziroční inflace klesla na 12,7 procent. Údaj přinesl Česká statistický úřad (ČSÚ). Podle Eurostatu v dubnu inflace v Evropské unii klesla na 8,1 procent. Jak vypadá situace v ostatních státech EU, USA, Rusku nebo na Ukrajině?
Marc Faber, švýcarský investor žijící v Thajsku, si nebere servítky. V roce 2017 věnoval jedno z vydání svého investiční měsíčníku Zpravodaj o ponurosti, rozmachu i zkáze (v originále The Gloom, Boom & Doom Report) zuřícím rasovým konfliktům v USA. Tehdy uvedl: „Díky bohu, že Ameriku osídlili běloši, a ne černoši. Jinak by Spojené státy vypadaly jako Zimbabwe, což se možná jednou stane, ale Amerika si alespoň 200 let užívala ekonomické a politické výsluní.“ Pro americkou televizi CNBC následně na svou ...
Tohle Němci nezažili sedmdesát let! Růst cen už přeskočil desetiprocentní hranici a vyhlídky nejsou o moc lepší. Na příští roky německý statistický úřad odhaduje cenový růst sedm procent, což není vzhledem k prudkému letošnímu skoku příliš optimistické. Období „normální“, prakticky nulové inflace, se tedy hned tak nevrátí.
Zatímco němečtí politici odleva doprava se o víkendu dohadovali, zda kancléř Olaf Scholz (SPD) udělal svou půldenní návštěvou v Číně ostudu, diplomatické faux pas nebo dobrý strategický krok, občané mají prozaičtější starosti. Podobně jako ti čeští se snaží připravit na tuhou zimu, která bude asi nejchladnější a nejúspornější od sjednocení Německa v roce 1990. Scholzovu snahu udržet obchod s Čínou na vysoké úrovni (200 miliard eur ročně) Němce zajímá jedině jako další díl ve skládačce ekonomické (ne)...
Zatímco v Česku se politici a komentátoři dohadují, zda komunální či krajské volby jsou nebo nejsou referendem o vládě, v Německu jsou tak de facto brány každé volby. Každé větší hlasování totiž ukazuje, jak na tom politické strany jsou, ať už jsou ve vládě, nebo v opozici. A tedy jaké politické trendy se dají v blízké budoucnosti očekávat. Příkladem za všechny budiž čerstvé víkendové volby v Dolním Sasku.
Samé rekordy vesměs spojené s výročím znovusjednocení v roce 1990 zaznamenává v těchto dnech sousední Německo. Největší ekonomika Evropy vykazuje nejvyšší inflaci v poválečných dějinách. Od roku 1951 nerostly ceny v Německu o deset procentních bodů, jako je tomu dnes. Psychologická hranice inflace deset procent je sice podle německých ekonomů inflačním vrcholem, vzhledem k pokračující válce na Ukrajině a energetické krizi jde možná jen o zbožné přání.
Od únorové invaze Ruska na Ukrajinu opakovaně vyzývá profesor Jeffrey Sachs světové politiky, aby hledali cestu k míru prostřednictvím jednání. Válka tak v jeho článcích a vystoupeních v médiích téměř zastínila ekonomické otázky, na které ovšem hledá Jeffrey Sachs odpovědi jako akademik a poradce vlád již několik desetiletí. I proto jsme diskusi v rámci projektu PFI Talks, který je zaměřený na finance a ekonomiku, zaměřili na hrozbu globální krize, stagflace či rizik vysoké míry zadlužení domácností i vlád...
V posledních měsících jsme od nejrůznějších politiků, ekonomů či jiných expertů slyšeli, že přijetí eura by zázračně vyléčilo problém s rekordní inflací v Česku. Přiznám se, že od začátku mi tato otázka přišla poněkud bezpředmětná, protože plníme pouhé jedno kritérium pro přijetí společné měny, kterým je celková výše dluhu vůči HDP. Ta je v našem případě nižší než stanovených 60 procent. Za daleko větší ovšem považuji problém, který se zvolna rýsuje na horizontu.
Módní řetězec Orsay zavírá všechny své pobočky v domovském Německu. Zároveň budou všichni zaměstnanci propuštěni. Řetězec masivní zavírání poboček i v jiných evropských státech zdůvodnil nepříznivou situací v souvislosti s pandemií i válkou na Ukrajině. Informuje o tom německý deník Rheinische Post.
Odpojení některých bank od mezibankovního systému SWIFT a další opatření proti ruské centrální bance nevyhnutelně povedou k pádu ruského rublu, odstřižení od mezinárodních finančních trhů a k neschopnosti Ruska splácet své závazky. Pro české podnikatele se zároveň stane ruský trh nedostupný a Rusko jako exportní trh tak přestane pro Česko existovat. Celkový dopad na českou ekonomiku by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení a zvýšené inflaci. V žádném případě by sankce neměly destabilizovat ...
