nemocenská prvních 14 dní - vše o tématu

Na náhradu mzdy mají zaměstnanci nárok již od prvního dne nemoci, v roce 2019 byla totiž zrušena karenční doba. Na nemocenskou hrazenou státem mají nárok od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Co nemocenská v případě karantény? Lidé budou dostávat příspěvek až 370 korun. Mohou nemocenskou pobírat i OSVČ? A co dělat v případě výpovědi?

Při splnění zákonných podmínek je možné dlouhodobé ošetřovné pobírat až 90 kalendářních dní. Kdo nemá na dlouhodobé ošetřovné nárok? Jak je dlouhodobé ošetřovné vysoké?

Živnostníci chybí na pracovišti třikrát méně než zaměstnanci. Jejich pobyt v pracovní neschopnosti je ale dvaapůlkrát delší, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu za loňský rok.

Během prvních 14 dní pracovní neschopnosti vyplácí nemocnému zaměstnanci zaměstnavatel náhradu mzdy. Jak se náhrada mzdy bude počítat v příštím roce?

Zrušení třídenní karenční doby s sebou přináší i změny ve výpočtu nemocenské. Nemocenskou dnes zaměstnavatel vyplácí od prvního dne nemoci. S tím se váže i fakt, že zaměstnavatelé už přemýšlí i nad zrušením takzvaných sick-days. Nový zákon zároveň upravuje pravidla pro zaměstnavatele i OSVČ.

Zaměstnanci mají i v případě skončení pracovního poměru nárok na některé nemocenské dávky, jestliže je dodržena ochranná lhůta. Kdy mají nastávající maminky nárok na mateřskou, když už jim netrvá pracovní smlouva?

Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo. Novela se z rozhodnutí Senátu vrací Sněmovně, která může veto horní komory přehlasovat.