nový insolvenční zákon 2019 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu nový insolvenční zákon 2019, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Ministerstvo spravedlnosti po čtyřech letech přichází s novou podobou oddlužení. Do něj se i přes zmírnění podmínek hlásí stále jen zlomek dlužníků. Hrozí však, že věřitelé z osobních insolvencí získají ještě méně než nyní.
Datovou schránku bude muset od nového roku využívat daleko více občanů a subjektů. Na fyzické osoby se ale nakonec povinnost vztahovat nebude. Komu bude datová schránka zřízena povinně a proč stát k tomuto kroku přistoupil?
Počet exekucí a insolvencí v důsledku pandemie ještě nemusí odrážet skutečný rozsah problémů s dluhy. I proto, že například exekutorské úřady byly covidem dost paralyzovány. Lidé včetně podnikatelů také často neznají možnosti, jak problém řešit. V debatě v rámci projektu Neduhy dluhů se experti shodli na tom, že k účinné prevenci podnikatelům chybí osvěta.
Skupina Plastic Union podnikatele Radima Hofrichtera na prahu koronakrize zpracovávala přes dvacet tisíc tun tříděného obsahu ze žlutých kontejnerů na plastovou drť. Teď na sebe koncem listopadu podala insolvenční návrh. Končí také kvůli odpadové legislativě platné od konce loňského roku s tím, že tuzemská infrastruktura neumožňuje vyhovět požadavkům zákona. Nechává po sobě stamilionové dluhy. Jen investoři do jejích dluhopisů od konce srpna marně čekají na svých 200 milionů korun.
Letošní rok se nese ve znamení boomu firemních dluhopisů. Domácí firmy jen do konce prázdnin oznámily záměr vydat korunové bondy za bezmála 73 miliard korun. To je téměř dvaapůlkrát více, než získaly domácí firmy prodejem dluhopisů za celý loňský rok. Letošek zároveň suverénně poráží i léta před pandemií. Na trh šly přitom pro peníze častěji než loni menší společnosti s cílem nabrat půjčky v řádu stamilionů korun. Právě ty přitom bývají rizikovější než velké, známé firmy.
Pouze 70 tisíc podnikatelů se loni přihlásilo k paušální dani. Je to o polovinu méně, než byl původní odhad Ministerstva financí. A to ministryně Alena Schillerová dokonce v médiích vyjádřila odhad, že by na ni mohlo dosáhnout až 408 tisíc z celkového 1,06 milionu OSVČ. Potvrdila se naopak pochybnost odborníků i samotných podnikatelů, že jde o plácnutí do vody, jehož reálný význam bude minimální. Důvodů, proč byl o paušální daň tak malý zájem, existuje hned několik.
Dlužníci si loni mohli oddechnout. Úvěrová a insolvenční moratoria i vládní podpůrné programy pomohly k tomu, že meziročně bylo zahájeno o pětinu méně exekucí. Exekutoři jich loni nově zahájili necelých 408 tisíc, nejméně za posledních jedenáct let.
V napínavém případu zkrachovalého výrobce vagonů Heavy Machinery Services (HMS) z Loun nastal nečekaný zvrat. Postaral se o něj Nejvyšší soud. Zrušil verdikt nižších instancí o konkurzu. Soudy budou muset znovu rozhodnout, zda nad vagonkou, dříve známou jako Legios, vyhlásí konkurz, nebo povolí reorganizaci. Kauza je jedním z kolbišť mezi byznysmeny Františkem Savovem a Michalem Strnadem.
Jednou z novinek, kterou přináší novela zákona o obchodních korporacích s účinností od ledna příštího roku, je úprava pravidel pro rozdělování zisku.
Exekutorská komora, neziskové organizace, vládní ČSSD a většina opozičních stran usiluje o zavedení teritoriality exekutorů. Jde o to, aby exekuce byly přidělovány nezávislými soudy rotačním systémem. Nyní si exekutory vybírají věřitelé. „Tento systém fungující dvacet let koncentruje osmdesát procent všech pohledávek mezi několik exekučních úřadů. Výběr exekutorů je neprůhledný,“ kritizuje současný stav exekutor a mluvčí Platformy za teritorialitu Petr Kučera. O změnu exekučního řádu má středu 10. června ...
