nový insolvenční zákon 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu nový insolvenční zákon 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Datovou schránku bude muset od nového roku využívat daleko více občanů a subjektů. Na fyzické osoby se ale nakonec povinnost vztahovat nebude. Komu bude datová schránka zřízena povinně a proč stát k tomuto kroku přistoupil?
Městský soud v Praze na návrh České národní banky zrušil třináctou největší banku v Česku co do počtu klientů. Sberbank je tedy v likvidaci a likvidátorkou soud jmenoval insolvenční správkyni se zvláštním oprávněním Jiřinu Lužovou, která už v minulosti vedla likvidaci jiné české banky s ruskými kořeny ERB Bank.
Na někdejší trojku tuzemských kurzových sázkových kanceláří Maxi-Tip míří další insolvenční návrh. Informuje o tom INFO.cz. Podal jej nespokojený sázkař, kterému sázková kancelář už od roku 2020 dluží téměř deset milionů korun. Jak z návrhu vyplývá, není se svými pohledávkami sám – peníze, byť třeba ne v takové výši, má Maxi-Tip dlužit řadě dalších sázkařů a dodavatelů. Až se nabízí otázka, jestli v tomto případě neselhává dohled státu.
Vysoká inflace, dražší úvěry, zdražení energií a zvýšení dalších nákladů letos otestuje finanční stabilitu mnoha firem. Trend z loňského roku je varující, počet firemních bankrotů podle studie společnosti CRIF stoupl na čtyřleté maximum. Odborníci poukazují na to, že to bylo v době, kdy stále fungovala řada podpůrných covidových programů, a firem ve finančních problémech bude přibývat. Pomoci by jim měl zákon o preventivní restrukturalizaci, který musí Česko přijmout do července.
Letošní rok se nese ve znamení boomu firemních dluhopisů. Domácí firmy jen do konce prázdnin oznámily záměr vydat korunové bondy za bezmála 73 miliard korun. To je téměř dvaapůlkrát více, než získaly domácí firmy prodejem dluhopisů za celý loňský rok. Letošek zároveň suverénně poráží i léta před pandemií. Na trh šly přitom pro peníze častěji než loni menší společnosti s cílem nabrat půjčky v řádu stamilionů korun. Právě ty přitom bývají rizikovější než velké, známé firmy.
Pouze 70 tisíc podnikatelů se loni přihlásilo k paušální dani. Je to o polovinu méně, než byl původní odhad Ministerstva financí. A to ministryně Alena Schillerová dokonce v médiích vyjádřila odhad, že by na ni mohlo dosáhnout až 408 tisíc z celkového 1,06 milionu OSVČ. Potvrdila se naopak pochybnost odborníků i samotných podnikatelů, že jde o plácnutí do vody, jehož reálný význam bude minimální. Důvodů, proč byl o paušální daň tak malý zájem, existuje hned několik.
V ČR bylo roce 2020 zahájeno 407 694 nových exekucí, což znamená meziroční pokles o více než 18 procent. Jde o nejmenší počet nově zahájených exekucí minimálně za posledních 11 let. Vyplývá to z dat, které sdělila Exekutorská komora.
V napínavém případu zkrachovalého výrobce vagonů Heavy Machinery Services (HMS) z Loun nastal nečekaný zvrat. Postaral se o něj Nejvyšší soud. Zrušil verdikt nižších instancí o konkurzu. Soudy budou muset znovu rozhodnout, zda nad vagonkou, dříve známou jako Legios, vyhlásí konkurz, nebo povolí reorganizaci. Kauza je jedním z kolbišť mezi byznysmeny Františkem Savovem a Michalem Strnadem.
Kvůli dopadům mimořádných opatření v ekonomice na firmy připravuje kabinet sadu dalších úprav insolvenčního práva. Firmy na sebe nebudou muset podávat dlužnické insolvenční návrhy až do poloviny příštího roku. O mimořádnou ochranu před věřiteli budou moci podniky požádat rovněž do půlky roku 2021. Návrh ministerstva spravedlnosti vláda zveřejnila v knihovně připravované legislativy.
Nepříznivým dopadům epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti insolvencí a exekucí se snaží zabránit zákon nazývaný Lex Covid. Předpis byl v pátek 24. dubna vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 191/2020 Sb. Cílem právní úpravy je podat pomocnou ruku dlužníkům zasaženým pandemií koronaviru a ochránit je – byť dočasně – před insolvencí.
