nový prezident agrární komory - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu nový prezident agrární komory, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
S prezidentem Agrární komory České republiky Janem Doležalem jsme v detailním rozhovoru probrali příčiny vysokých cen potravin. Jak se to má s naší soběstačností, jsou na tom lépe velcí, anebo spíše malí zemědělci? A jak český trh s potravinami ovlivňuje zemědělská politika Evropské unie, všelijaké dotační politiky, válka na Ukrajině nebo vysoké ceny energií?
Česko zahajuje snahu, aby osekalo plány Evropské komise na nižší používání pesticidů na polích. Jako platformu k tomu chce využít předsednictví v Radě EU. V době války na Ukrajině a obilné nejistotě, která trvá i přes deklarované otevření černomořských přístavů, je totiž iniciativa vycházející z Green Dealu podle Česka přehnaná.
Proti nastavení pravidel vyplácení dotací v Praze demonstrovalo asi 2000 zemědělců. Vadí jim, že dotace zvýhodňují malé farmáře. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se kvůli novému nastavení ocitnou zemědělci na hranici přežití. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že vláda podpoří živočišnou výrobu a pěstitele citlivých komodit, jako jsou například pěstitelé brambor.
Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, bude 23 procent z celkové částky na přímé platby. Původně bylo plánováno deset procent. Podle nového nastavení dotací tak dostanou více peněz menší farmáři, velcí zemědělci se tím cítí ohroženi.
Precizní zemědělství spojené s digitalizací se stává důležitým tématem tuzemských farmářů. Má přispět k lepším výnosům i zkvalitnění agrární výroby a snížit negativní dopady rostoucích cen energií a dalších vstupů. Nejrozšířenější jsou závlahová čidla a senzory, které hlídají kvalitu půdy kvůli hnojení. V živočišné výrobě je největší zájem o automatizované dojírny, třídírny vajec a obojky, které monitorují zdraví skotu.
Válka na Ukrajině i dlouhodobý záměr státu mění strategii na potravinovou bezpečnost Česka. Zatímco země má nyní krizové zásoby jídla jen na 1,3 dne, Fialův kabinet chce v příštích letech zásoby navýšit až na 15 dní, což vyjde na osm miliard korun. Už nyní se ale snaha o změnu komplikuje.
Ministerstvo zemědělství spolu s antimonopolním úřadem zahájilo dlouhodobé sledování cen u obchodníků s potravinami. Chce tak zabránit dalšímu růstu cen u pečiva, másla a u masa.To vyvolalo kritiku obchodníků.
Česká potravinová soběstačnost v průběhu posledních let výrazně klesá. K dalšímu výraznému propadu přispějí drahé energie, pohonné hmoty, hnojiva a další ekonomické důsledky vyvolané válkou na Ukrajině. Středně velcí farmáři navíc varují před navrhovanou změnou dotačních pravidel, která má přidat peníze drobným hospodářům, a ostatním naopak ubrat.
Minimální mzda stoupla od začátku nového roku o tisícovku na 16 200 korun, tedy o více než šest procent. Současně se zvedla i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce a pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Zatímco odborům takové zvýšení nestačí, většina firem se shoduje, že je to ekonomicky špatně načasované rozhodnutí. Může podle nich přispět k rušení odměn, slabšímu financování společensky odpovědných programů a také k náhradám ...
Ptačí chřipka, která zasáhla koncem loňského roku chovy vodní drůbeže, prakticky zlikvidovala unikátní šlechtitelský chov husí v Rybářství Nové Hrady. V současné době je s počtem husí na desetině stavu před vypuknutím nemoci. Přesto zůstává šance na obnovu chovu.
