obsazení sněmovny po volbách 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu obsazení sněmovny po volbách 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby, ve kterých se budou o přízeň voličů ucházet dobře známé i nově vzniklé politické subjekty. Ty zatím poslední v roce 2020 vyhrálo hnutí OĽaNO a premiérem se stal Igor Matovič. Jeho preference ovšem prudce klesly a do rolí favoritů se stavějí jiní kandidáti. Kdo se o post premiéra uchází a co říkají aktuální volební průzkumy?
Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.
Denisa Rohanová je prezidentkou asociace pomáhající lidem v dluzích. Chtěla by být i českou prezidentkou. Ještě než ale odstartovala svou ostrou kampaň, na jejím transparentním účtu se objevilo velmi nečekané číslo: minus 1 000 683,04 korun. Bojovnici proti exekucím dohnal na transparentním účtu exekutor.
Složení budoucí vlády tvoří pět politických stran a hnutí. Konkrétně jsou to ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Česká pirátská strana. Vláda obsadí osmnáct křesel, tedy o tři více než současná vláda ANO a ČSSD.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. Předvolební boj jde do finiše. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Prezident Miloš Zeman dnes podepsal volební novelu, která zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty a nižší kvora ke vstupu volebních koalic do sněmovny. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
Přednostní očkování proti koronaviru bude v pondělí vysvětlovat 30členné správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny její šéf Zdeněk Kabátek. Pouze orgán složený ze zástupců vlády a Poslanecké sněmovny může rozhodnout o jeho případném odvolání. Kabátek už řekl, že k odchodu důvod nevidí.
ODS usiluje ve spojení s lidovci a TOP 09 o to, aby příští rok sestavovala vládu. V nejbližších dnech představí trojkoalice své programové priority, s nimiž půjde do sněmovních voleb. „Stát se musí mnohem více starat o střední třídu. Když bude lidi méně otravovat a nechá jim víc peněz, ekonomika se oživí mnohem rychleji. Jsou to staré recepty, nic nového,” říká šéf občanských demokratů Petr Fiala.
Opozice se spojuje – byť nemá definitivně vyhráno. Vedle vznikající trojkoalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se ve sněmovních volbách v příštím roce postaví zřejmě další blok. Pirátská strana po několikadenním hlasování v pondělí rozhodla, že vedení může začít vyjednávat o předvolební koalici se Starosty a nezávislými. Oba opoziční celky, které chtějí porazit hnutí ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem, čeká těžké vyjednávání o programu, formě spolupráce, lídrovi i obsazení kandidátek. Na této úrovni už řada ...
