odvody ze mzdy německo - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu odvody ze mzdy německo, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Důchodci si celý život platí na důchod a nyní jim vláda chce krátit valorizaci, na kterou mají nárok. A ještě navíc by se měl prodlužovat odchod do penze na astronomických 68 let. A přitom se snižují daně boháčům. Tahle mantra hýbe národem a ani tvrdá fakta její původce nijak zvlášť nezviklají. Přesto má cenu si na ta data posvítit. Začněme s předplácením penze. Náš důchodový systém je průběžný. To znamená, že to, co se vybere na důchodovém pojištění, se vzápětí rozdělí důchodcům a platícím vzniká právo, ...
Naše daňové zatížení práce není ve srovnání se světem nijak vysoké. Každého z nás se zaměstnaneckým poměrem to může překvapit, ale je to výsledkem malého slovíčkaření. Ze mzdy totiž státu posíláme vedle daní i odvody na zdravotní a sociální pojištění. Nejde však jen o to, že ve srovnání s bohatými zeměmi máme jinak nastavené příjmy veřejných financí. Na to máme plné právo a jen obtížně se srovnává, co je lepší systém.
Českým zaměstnancům loni zůstala v peněženkách po odečtení daní a odvodů zhruba polovina výplaty. Podle nové zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má Česko šesté nejvyšší zdanění práce ze 36 členských zemí. O příčku si tak pohoršilo, ještě předloni bylo sedmé. Letos se zrušením superhrubé mzdy, faktickým snížením daně z příjmu a zvýšením slevy na poplatníka situace změnila. Politické strany před říjnovými volbami slibují další uvolnění, byť není jasné, kde na to vezmou peníze.
Za deset let v Brně postavili globální firmu se stamilionovými obraty. Loni jim ale covid ze dne na den vypnul trh. „Ročně jsme byli schopni udělat na veletrzích čtyři stovky expozic, náš byznys je strašně rychlý,“ říká Petr Krejčí, spolumajitel společnosti Exponex. „Teď jsme firmu rozdělili do několika jednotek a každá se snaží si na sebe vydělat. Přizpůsobujeme se situaci, hledáme nový odbyt, ale není to cíl a směřování firmy. Je to jen snaha o přežití,“ dodává druhý společník Aleš Pohl.
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Vláda na pondělním jednání schválila prodloužení programu Antivirus do konce října. Program, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a chránit je před propuštěním, měl skončit na konci srpna. Na twitteru to uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Maláčová chce, aby kurzarbeit prošel vládou do dvou týdnů. Následně by ho měla schválit sněmovna, využívat by ho bylo možné od 1. listopadu.
Hospodářská komora vyzvala na konci března zaměstnavatele k zapojení do iniciativy Zachraň práci! Cílem bylo vytvořit platformu pro efektivní sdílení zaměstnanců formou dočasného přidělení. A zamezit tak pokud možno dalšímu propouštění.
Miliardy eur, daňové úlevy, kurzarbeit, nové investice. Německá vláda přijala rozsáhlá ekonomická opatření, která mají pomoci omezit dopady epidemie nového koronaviru na německé hospodářství. Jedním z hlavních opatření, které bezprostředně řeší pracovní výpadek při povinné karanténě, je zjednodušení a rozšíření takzvaného kurzarbeitu.
Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo. Novela se z rozhodnutí Senátu vrací Sněmovně, která může veto horní komory přehlasovat.
