ono kurz - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu ono kurz, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Mají podobný příběh. Podnikatelský i osobní. Začínaly na venkově, děti vtáhly do byznysu hned od začátku a firmy dovedly nejen do Prahy, ale i k milionovým ziskům. Rozdíly tu ale přece jen jsou. Jedna má virtuální produkt, druhá hmotný. První je stále v byznysu aktivní, druhá je ráda, že už jen občas dohlíží zpovzdálí. První dámy rodinného byznysu v Česku: zakladatelky firem Renomia a SIKO.
Včerejší daňové Noci dlouhých nožů padly za oběť zbytky fiskální odpovědnosti a fiskální bezpečí našich potomků. Nejen že naše děti musí žít v zemi, kde záleží více na pivu než na vzdělání, ale od čtvrteční noci také v zemi, kde je bezhlavé zadlužování v pořádku, kde „zdroje jsou“ a nad budoucností se nonšalantně mává rukou.
Mohl patřit mezi miliardáře, místo toho ale bere dávnou ztrátu 3092 bitcoinů jako „školné“. Díky této zkušenosti totiž odborník na kyberbezpečnost Marek Palatinus rozjel byznys firmy SatoshiLabs s celosvětově prvními peněženkami na kryptoměny. Cenu bitcoinu už raději neřeší. „Pro bitcoin představuje letošní rok obrovskou příležitost,“ vysvětluje v rozhovoru Palatinus. Nezastírá ale, že v budoucnu bitcoin čeká ještě několik zásadních možných problémů a výzev.
V letošním roce zasáhne světovou ekonomiku bezprecedentní krize. Takové označení se vztahuje jednak k rozsahu ekonomického poklesu, ale také k opatřením, která vlády a centrální banky po celém světě zavedly. V porovnání s Velkou recesí se jejich reakce významně liší, a to především z hlediska rychlosti a objemu poskytovaných stimulů. Právě agresivnější přístup měnových a fiskálních autorit pak může přispět k rychlejšímu ekonomickému oživení zemí. O budoucnosti české ekonomiky i o tom, jak se svět ...
Ekonomická reforma je jedním z jeho hlavních témat. V porevolučních letech s ní nejprve radil místopředsedovi slovenské vlády, pak se stal ministrem privatizace Slovenska a později o ní i přednášel na univerzitě. „Kuponová privatizace nedopadla tak dobře. Rozdělení majetku sice proběhlo rychle, transparentně a spravedlivě, ale jelikož chyběla regulace kapitálového trhu či ochrana minoritních akcionářů, tak se pak dělo všelicos,“ říká Ivan Mikloš, který pak zastával i funkci slovenského ministra financí.
Je to dokola omílané téma. Spravedlnosti a vyváženosti debat se dožadují všechny skupiny společenského či politického spektra, každý se cítí být ukřivděný, každý v právu. Argument obhajující svobodu slova (jakkoli pokřivený) lze využít při každé příležitosti. Jedni volají po názorech odborníků, druzí vyžadují hlasy „obyčejných lidí“, zástupců většiny. Jak ale tato požadovaná odbornost vypadá? Garantuje ji dosažené vzdělání, nebo amatérské zkušenosti? A kdo má potom právo vypovídat?
Platí nepsané pravidlo, že vysoké školy by měly být apolitické. Platí však stejný metr pro všechny? Nad Vysokou školou ekonomickou v Praze se ale vznáší menší mrak podezření. Především ze strany studentů. Během jara tohoto roku se totiž na Národohospodářské fakultě VŠE uskutečnil mimosemestrální kurz, kde v blokových přednáškách vystoupil celý kabinet Andreje Babiše, toho času bez důvěry Poslanecké sněmovny. Začátkem akademického roku navíc vedení školy značně protahovalo uskutečnění akce Youth, Speak Up!,...
„Vesmír je teď nesmírně populární a spoustu lidí zajímá. Už od starověku, možná dokonce od pravěku lidé vzhlíželi ke hvězdám a brali je jako něco hodně zajímavého, něco inspirujícího,“ říká Lukáš Holman, šéf vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury. Měl jsem stejný pocit, a proto jsem se za panem Holmanem vydal, protože on je pro diskuzi o evropské vědě a naší integraci do ní ten nejpovolanější.
Čtvrtá průmyslová revoluce přináší zvýšení produktivity, snížení ceny výroby, propojení virtuálního a reálného světa, ale také potřebu změnit v souvislosti s rychlostí inovací myšlení uvnitř firem a celkové změny ve společnosti.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby na 1,25 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok přitom ještě v květnu předpokládal, že česká koruna poroste a ke zvýšení základní úrokové sazby dojde až na konci roku. „Zvyšování sazeb mělo zřejmě nastat dřív,“ hodnotí krok ČNB europoslanec a někdější viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer (TOP 09).
