organizace času a úkolů - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu organizace času a úkolů, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Česko má během jednoho roku už čtvrtého ministra zdravotnictví. Končícího Jana Blatného (za ANO) nahradil lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Prezident Miloš Zeman ho jmenoval na Pražském hradě ve středu dopoledne. Změnu si vynutil premiér Andrej Babiš (ANO), který se podle svých slov rozcházel s Blatným v názoru na fungování rezortu.
Novináři i veřejnost by se měli do budoucna dostat k informacím exekutorské, advokátní nebo třeba lékařské komory. Počítá s tím návrh novely zákona o svobodném přístupu k informacím, takzvané stošestky, kterou vládě předložil ministr vnitra Jan Hamáček (za ČSSD). Návrh kromě jiného počítá s tím, že se rozšíří okruh institucí, které budou muset povinně poskytovat veřejnosti informace o své činnosti.
Nebankovní instituce, nebo banka? To je v byznysu stále diskutovanějším tématem. Poskytovatelé platebních služeb přestali být pro podnikatele „záložní variantou“ a podle Alexandra Bykova už bankám v kvalitě nabízených služeb plně konkurují. V roce 2019 koupil Bykov českou společnost Mercurius a přeměnil ji na jednu z předních nebankovních společností v zemi.
Pokud jste v postavení veřejného činitele, prostředí nedůvěry vás stojí čas, peníze a úspěch. Množství kritiky na adresu Andreje Babiše a jeho způsobu řešení koronavirové situace v České republice od podzimu až dosud naznačuje, že právě takové prostředí nedůvěry tu převládá. Babiš bohužel není „leader“, což ubližuje nám všem. „Leadership“ je vztah založený na důvěře a vůdčí osobnosti musí průběžně rozvíjet, budovat a obnovovat důvěru svých voličů.
České firmy jen velmi nerady mění zažité postupy. Podniky musely rychle přizpůsobit nové situaci některé procesy, kterým se do cesty postavil koronavirus, a úspěšně zvládnutá změna je nyní motivuje k rozsáhlejší digitální transformaci, říká Hana Součková, generální ředitelka české obchodní divize společnosti SAP.
Ženy v Česku musí letos pracovat o 69 dní déle, aby dosáhly na stejný příjem jako muži za rok 2020. Den rovnosti platů připadá na 10. 3. 2021, což je výsledkem toho, že ženy u nás vydělávají v průměru o 18,9 % méně než muži. To naši zemi řadí mezi nejhorší v EU. Připadá vám to nefér? Spojme se a pojďme to společně změnit. Začít můžeme třeba tím, že o tom budeme mluvit.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
Nový díl našeho seriálu ze start-upového prostředí vám představí další trojici dam. První všem ženám vzkazuje, aby na nic nečekaly a do start-upů šly hned. Druhá nedá dopustit na flexibilitu, kterou jí samotné start-upové prostředí poskytuje. Třetí pak start-upová scéna vyhovuje díky tomu, že je v souladu s jejími vlastními hodnotami.
Nastartovat ekonomiku po covidu si vyžádá mohutné investice, které chce vláda směrovat nejen do dopravní infrastruktury. S úsporami se příliš nepočítá. „Pokud budu mít vliv na dopravu, necuknu z investic,“ říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček, jehož hlavní cíl je nyní sehnat politickou podporu pro jaderný tendr.
