parlamentní volby 2017 kandidátky - vše o tématu

Prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová chce jako prezidentka pokračovat v pomoci dlužníkům v exekuční pasti a těm, kterým hrozí příjmová chudoba. Na jejím transparentním účtu pro prezidentskou kampaň paradoxně exekutor dočasně zablokoval milion korun. V minulosti kandidovala za Úsvit přímé demokracie nebo Referendum o Evropské unii. Kandidovala za pomoci podpisů dvaceti poslanců z minulé sněmovny. Její kandidaturu zrušil Nejvyšší správní soud na základě stížnosti senátorů. Rohanová se ...

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková uvedla, že nasbírala padesát tisíc podpisů potřebných k občanské kandidatuře na úřad prezidenta. Za sebou má bohatou historii bojů proti „solárním baronům“, soudních sporů i údajných pokusů o atentát. O svých zkušenostech napsala několik knih. Voliče chce zaujmout nejen svou odborností v oblasti plynárenství, ale i upraveným heslem Donalda Trumpa z posledních amerických prezidentských voleb „Česko na prvním místě“.

Sněmovní volby jsou za rohem a kandidující strany dostávají první milionové dary od vlivných sponzorů. Na konci března otevřel peněženku i bývalý senátor a majitel skupiny Synot Ivo Valenta. Milion korun poslal Soukromníkům, za které dlouhodobě kandiduje, a stejnou částku od něj získala i Trikolóra. Valenta od roku 2015 daroval různým parlamentním i neparlamentním stranám dohromady více než 69 mi­lionů korun. Je tak nejštědřejším sponzorem českých politických stran od devadesátých let.

Pud sebezáchovy velí menším stranám spojovat se před říjnovým soubojem o Poslaneckou sněmovnu buď s většími partnery, nebo mezi sebou. V obtížnější situaci než opoziční ODS a Pirátská strana, které uzavřely svazky s lidovci a TOP 09, respektive se Starosty a nezávislými, je vládní ČSSD. I proto že balancuje kolem pětiprocentního zisku. Dřívějšímu levicovému hegemonovi nezbývá než spolupracovat s formacemi, které nejsou zastoupeny v dolní komoře parlamentu, či s odbory.

Říjnové volby do Poslanecké sněmovny – hlavní politická událost roku, která rozhodne o nové vládě – už nyní přitahují pozornost. A hned z několika důvodů. Po rozpadu Čtyřkoalice v roce 2001 a krachu spolupráce KDU-ČSL se Starosty a nezávislými před čtyřmi lety se strany od středu napravo vůbec poprvé dohodly. Zdá se že napevno.

Levicová politika je v Česku v krizi. Přitom každá zdravá demokracie potřebuje silné levicové strany. Doženou českou levici přízraky minulosti, dopadne na ni tvrdá realita současnosti, nebo dokáže postavit svou politiku na modelu, který jí zajistí budoucnost? Seriál o současné české i světové levici v historickém kontextu a s úvahou nad tím, co se musí změnit, abychom s ní mohli počítat i do budoucnosti. Svět se aktuálně zabývá palčivým tématem klimatické změny, jejíž řešení se podmiňuje hlubokými ...

Už loni navrhl šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan společný postup opozice proti hnutí ANO. Věří v něj i po lednových sněmech Pirátů, ODS a lidovců. Možná dohoda na předvolebních formacích ale může trvat déle než rok. „Pokud budou Piráti trvat na samostatné kandidatuře, může vedle nich vzniknout konzervativní blok a také otevřená platforma pro liberální voliče a aktivní občanskou společnost,“ říká.

Stát, kde mají všichni občané možnost přímo se podílet na rozhodovacím procesu, je pro některé možná ideální představou demokracie. Málokdo si ale uvědomuje rizika, kterým by takto nastavená společnost mohla čelit. Jedním z prvků přímé demokracie je právě referendum, fenomén v dnešní době stále častěji předkládaný a diskutovaný. Kdo referendum v minulosti zneužil? A proč si ho raději ani dnes příliš nepouštět do společnosti?