parlamentní volby výsledky - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu parlamentní volby výsledky, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby, ve kterých se budou o přízeň voličů ucházet dobře známé i nově vzniklé politické subjekty. Ty zatím poslední v roce 2020 vyhrálo hnutí OĽaNO a premiérem se stal Igor Matovič. Jeho preference ovšem prudce klesly a do rolí favoritů se stavějí jiní kandidáti. Kdo se o post premiéra uchází a co říkají aktuální volební průzkumy?
Konzervativní Nová demokracie (ND) sice znovu uspěla v řeckých volbách, nebude jí to však stačit k parlamentní většině. Premiér Kyriakos Mitsotakis nechce hledat koaliční partnery a věří, že levicovou Syrizu porazí za pár týdnů znovu. Pravice se snaží voličům prodat hospodářské úspěchy posledních let, díky kterým se země vzpamatovává z dluhové krize. Řekové se však stále potýkají s nízkou životní úrovní.
Slovensko má svou první úřednickou vládu v historii, která by měla rozhádanou zemi dovést k volbám 30. září. Prezidentka Zuzana Čaputová ke krajnímu řešení nepolitického kabinetu přistoupila poté, co se vláda bez důvěry pod vedením Eduarda Hegera (Demokrati) zhroutila a už technicky nebyla schopna vládnout. Chaosu využívá obrozený veterán tamní politiky Robert Fico i nástupci fašistů, kteří ovládli sociální sítě. Slovensko směřuje k volbám, po kterých nebude lehké vládnout.
Turci budou muset za dva týdny opět k volebním urnám. Stávající prezident Recep Tayyip Erdoğan v prvním kole hlasování jen těsně nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Jeho vyzyvatel, kandidát sjednocené opozice Kemal Kiliçdaroğlu, půjde do druhého kola se ziskem 44,9 procenta hlasů.
Nejdůležitější volby pro Evropu v tomto roce se odehrají v zemi, která geograficky do Evropy zasahuje pouze malým výběžkem, politicky však výrazně víc než mnohé státy v jejím středu. Celý text je převzatý z INFO.CZ >>>
Turecko 14. května čekají jedny z nejdůležitějších voleb v historii. Průzkumy ukazují, že moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana je po dvaceti letech ohrožena. Jeho kritici mimo jiné tvrdí, že jeho režim nedokázal rychle reagovat na nedávné devastující zemětřesení, dlouhodobě mu škodí snaha zasahovat do hospodářství. Opozice slibuje, že vrátí zemi k parlamentní demokracii a posílí občanské svobody. Hlavní vyzyvatel prezidenta Kemal Kiliçdaroğlu by mohl napravit vztahy s EU a umožnit vstup Švédska do NATO.
Petr Pavel je nový český prezident. Nového prezidenta zvolili voliči 28. ledna 2023. Vítězství ve volbách však neznamená, že může jako nový prezident rovnou začít úřadovat. Prezidentské pravomoce získává až při oficiální inauguraci.
Sedmdesát pět let od událostí známých jako Vítězný únor můžeme dál vést debaty, co by kdyby. Třeba kdyby prezident Beneš nepřijal demisi nekomunistických ministrů a rovnou odvolal celou Gottwaldovu vládu a vyhlásil nové volby, což prý podle nejnovějších zjištění historiků mohl. Byla by to debata akademická, s odstupem se nám komunistický puč jeví jako historická nutnost, kterou by se sovětskými poradci v zádech provedli tak či tak.
Pokud Andrej Babiš Mafru skutečně prodá, potvrdí se, že by rád v politice ještě zůstal a jeho odchod do ústraní je skutečně jen dočasný. Bývalý premiér přitom česká média během deseti let zásadně změnil. A to k horšímu.
Slovenský politolog Marek Rybář v rozhovoru pro INFO.CZ podrobně popisuje politickou situaci na Slovensku několik měsíců před parlamentními volbami a rok před volbami prezidentskými. V jaké kondici se v tomto klíčovém období nachází slovenská politika a slovenská společnost? Jak jsou na tom jednotlivé politické strany? Kdo má šanci ve volbách uspět a co by pro vývoj Slovenska znamenal návrat Roberta Fica k moci?
